Martin ekonom/ quant/ travel

V roce 2008 bylo zasedání G20 důležité pro dostání se z finanční krize a bylo úspěšné. Nyní se budou v Argentině během 2 dní (Leaders ’ summit část) se zakončením 1. prosince diskutovat mimo jiné otázky mezinárodního obchodu (ale také změn klimatu, apod.). A to vytváří prostor pro vyjasnění stanovisek USA a Číny. Spojené státy tento rok uvalily na čínské vývozy tři kola cel na řádově 250 miliard USD hodnoty statků a Čína recipročně na 50 mld s plánem na dalších 60 mld USD. Sazbu 10% na 200 mld chce Donald J. Trump zvýšit na 25% od nového roku a dále možná také uvalit cla na všechny importované čínské statky. Ledaže dojde do té doby k dohodě. G20 tak představuje určitě   jistou šanci na zabránění progresu negativního vývoje v obchodní válce. G20 je fórum 19 světových ekonomik a EU jež společně představují 85% globálního produktu a 75% mezinárodního obchodu. Ačkoliv optimismus ohledně   dohody byl nedávno potlačen na zasedání   Asijsko-Pacifické ekonomické spolupráce, kde byly patr

To je vždy těžká otázka, jelikož akciové trhy dokáží korigovat krátkodobě nebo nastolit několikaletý pokles v řádu více desítek procent. Realita je, že jsme tento týden zaznamenali negativní makro data v Evropě, kde reálný produkt rostl jen 0,2% ve 3. kvartále oproti 2. čtvtletí a v Německu dokonce poklesl o 0,2% (poprvé od r. 2015). V Japonsku zase došlo ke kontrakci 0,3%. Nicméně, v Německu jde o reorganizaci produkce v automobilovém průmyslu pro uspokojení emisních standardů a v Japonsku o vliv přírodních katastrof v září. Pozitivní je naznačení představitelů americké centrální banky o možném odsunutí zvyšování klíčové úrokové Fed funds sazby, což je dáno poklesem inflačních tlaků po posledním poklesu ceny ropy. Kombinace velmi solidních zisků amerických firem, nízké inflace a o 11% nižší P/E forward poměr meziročně u S&P 500 vytváří stále prostor pro růst trhu. Avšak, trhy operují spíše na principu “what if” než na “what is” a implementují možné scénáře do budoucna (i když je

Zatímco cena ropy nyní více než koriguje n árůsty předchozího měsíce (v den, kdy prezident Trump telefonicky hovořil se saudským princem 16. října byla cena ještě u WTI kontraktu nad 70 USD za barel), tak naopak cena amerického zemního plynu akceleruje. V podstatě od břidličné revoluce a následného poklesu cen energií se narozdíl od ropy zemní plyn doposud ještě „neodrazil ode dna“. A to i když například report společnosti Shell z počátku 2017 predikoval že energetický průmysl bude muset značně žvýšit investice k uspokojení budoucí rostoucí poptávky (předpoklad 4-5% ročně do roku 2030), v převážném rozsahu hlavně z Asie od roku 2020. V Číně je například vládou stanovený cíl u zemního plynu k dosažení 15% celkového energetického mixu do roku 20300. Region jihovýchodní Asie se má stát čistým impotérem komodity do roku 2035.  Jak se blíží zima, jsou americké zásoby komodity 3 143 miliard krychlových stop, což je nejníže za 15 let! To je 13,6% pod 5-ti letým průměrem a 16,7% pod úrov

Je evidentn í, že volby do amerického Kongresu 6.11. slouží jako faktor ke zvýšené volatilitě na trzích. Avšak investování na základě toho, zda zastává v USA úřad ta nebo ona strana je velmi chybné, což lze dokumentovat graficky: Investice bez ohledu na politickou situaci ve Spojených státech je jistě bezkonkurenčně výhodnější. Média se jistě snaží navrhovat různé scénáře při tom kterém politickém uspořádání, ale ty správné si vždy dokáží americké firmy zajistit výhodně samy i bez pomoci toho či onoho politického vedení. Jaké jsou tedy poslední predikce? Pohlédněme na pravděpodobnosti ovládnutí Kongresu Demokratickou stranou od několika společností (v závorce pak vždy předpovědi ze září pro porovnání): Je zřejmé zvyšující se pravděpodobnost ovládnutí Sněmovny reprezentatů Demokraty a naopak snižující se u Senátu. To znamená rozdělený Kongres a zvýšení role Demokratické strany v legislativních procesech a dohledu nad exekuční složkou moci Republikánů. Intuitivně se