Martin ekonom/ quant/ travel

Americká centrální banka (Fed) nakonec přistoupila ještě k „pojišťovacímu“ zvýšení klíčové fed funds sazby do pásma 5,25 – 5,5%. Zd ůraznění jasně restriktivního stavu monetární politiky implikuje pravděpodobný definitivní konec zvyšovacího cyklu, i když explicitně nemůže guvernér Powell vyslovit (pro ukotvení inflačních očekávání). Rychlost a velikost rozsahu zvyšování sazby od jara 2022 je rekordn í od 80. let , nicméně hodnota jako taková není zase tak historicky (za posledních 60 let): Ačkoliv již čistě ekonomicky nepotřebné zvýšení, pozitivní je, že indikuje Fed v tuto chvíli nevnímá potenciání riziko, zvláště viditelné v sektoru komerčních nemovitostí (CRE) jako vážné. Zejm éna problémem jsou menší banky, které mají dle Fed reportu z konce 2022 v portfolich hypotoční půjčky na městské a kancelářské CRE v rozsahu 510 miliard USD. Po pandemii je p řetrvávající trend „home office“ a tak kancelářské budovy zůstávají často nevyužity a je pravděpodobnost selhávání CRE půjček při zvy

V své praxi dostávám nespočet backtest reportů automatických obchodních systémů (AOS) developer ů z celého světa.  A vždy mají jedno společné a to equity jdoucí nahoru téměř dokonale. Ultimátním testem jsou však v naší společnosti pouze a jen výsledky z reálného obchodování, reportované po zahrnutí všech nákladů a auditované regulátorem. V investiční praxi se hodnotí výkonnost často dle výnos / riziko pom ěrů jako Sharpeho, Sterlingův, Calmar a dalších o kterých jsem v minulosti již psal. Zde reporty mohou posloužit v jistém smyslu. Například Sharpeho poměr trading strategie větší jak 2-3, dle té ktere obchodní metody je s velkou pravd ěpodobností přeoptimalizovaná a v reálu nebude fungovat tak jak ukazuje backtest. Velmi výhodné je se podívat na obchody a zhodnotit četnost a pravděpodobnost ziskových a jejich velikost v komparaci se ztrátovými. Zajímavou práci v této oblasti prezentoval minulý rok Sid Browne z Columbia University: https://papers.ssrn.com/sol3/papers.cfm?abstract_id=40

Jak jsem zmínil minule, historicky od 1981 máme největší inverzi mezi  výnosy vládních dluhopisů se splatností 3 měsíce a 10 let, poté co centrální banka (Fed) zvýšila klíčouvou Fed funds sazbu o 5 procentních bodů od jara 2022. Tento indikátor inverze má statisticky silnou predikční schopnost  a od 1950 předpověděl každou recesi s vyjímkou jedné 1967, kdy došlo k úvěrovým omezením a poklesu produkce. Dle tohoto indikátoru by se recese mohla projevit koncem tohoto roku/ začátku příštího roku. V popandemické a po QE (?) ekonomice se v šak nacházíme v situaci, kdy nelze jednoduše extrapolovat z historie a je nutný více granulární pohled. Fed v podstatné míře stále ovládá trh vládních dluhopisů s delší splatností a nijak nesp ěchá s redukcí své bilance nakoupených aktiv (QT): Při stávajícím tempu redukce by se bilance mohla přiblížit předpandemickému stavu až v 2026. V klasickém trřním stavu vládního dluhu by se výnosy do splatnosti pohybovaly o pravd ěpodobně více jak procentní bod vý