Martin ekonom/ quant/ travel

Praxe koncem dubna na WTI ropném trhu ukázala to co jistě jen tak v teoretických učebnicích nenajdeme. Záporná cena expirujícího květnového kontraktu poprvé v historii. Bude se tato praxe opakovat? Velmi nepravděpodobně. Je nutno si uvědomit, že se zde jednalo o souběh několika faktorů. Fundamentálně jistě “uzavření” ekonomik kvůli COVID-19 způsobilo výrazný pokles poptávky v řádu 20 miliónů barelů za den, což poslalo ropu do contanga, které jsme zmínil minule. Toto pak stimulovalo nákupy časově bližších kontraktů, přijmutí dodávky, skladování komodity a její prodej v buducnu za vyšší cenu. WTI kontrakt na CME burze má fyzickou dodávku v čase expirace (oproti peněžně vypořadatelnému Brent kontraktu na ICE burze) s dodáním v Cushing, Oklahomě. Pohlédněme na naplnění kapacity skladů v této lokaci v jednotlivých letech (2020 oranžově):

Je evidentní, že tento rok se jedná o výraznou aberaci. Podobně cena skladování na mořských tankerech (VLCC) vzrostla až na 186 tis. USD ze den v dubnu z …

Historicky by měla lepší výkonnost indexu malých společností (small-cap) v porovnání s indexem velkých firem (large-cap). Logicky vyšší riziko (vyšší volatilita) small-cap sektoru má být odměněna vyšším výnosem dlouhodobě. V reálu pak large-cap indexy jsou úspěšnější v obdobích silných ekonomických expanzí a pozdních fází ekonomického cyklu. Small-cap indexy pak mají obecně lepší výkonnost během období ekonomických turbulencí jako 1979 – 1983, 1990 – 1994 nebo 1999 – 2014. Pohlédněme na vývoj small-cap (zeleně) versus large-cap (černě) od 1995 do začátku 2019 agregátně:


Od 2011 se však výkonnost large-cap indexu začíná relativně zlepšovat. Lepší ziskové marže větších společností, zejména díky podstatnému zastoupení technologického sektoru, orientace investorů na kvalitu danou spíše organickým než cyklickým růstem jsou podstatnými faktory této lepší výkonnosti například S&P 500 oproti Russell 2000, což je zřejmé převážně od 2019, kdy obchodní válka přinesla mnoho nejistoty. Zde na c…

I přes námitky Mexika se kartel OPEC a další producenti prozatímně dohodli na redukci produkce ropy o 10 miliónů barelů za den (mbd) v květnu a červnu, o 8 mbd od července do prosince a o 6 mbd od ledna 2021 do dubna 2022 (Donald J. Trump přislíbil pomoc Mexiku výpomocným snížením USA o 250 tis. barelů za den). Trh ve čtvrteční seanci zde v Chicagu na CME burze s WTI kontraktem trendoval zpočátku silně nahoru k 28 USD za barel za očekávání dohody o škrtech v řádu spíše 15 mbd. Nakonec však cena oslabila zpět k 23 USD za barel.
Za stávající situace “uzamčení” ekonomik dané COVID-19 panikou je však poptávka oslabena velmi výrazně a odhady se pohybují i kolem 27 mbd za duben a dále pak 20 mbd v květnu a 15 mbd v květnu. Například data z Indie ukazují na pokles o 70%! Černým Petrem je však Čína, kde se navrácející se ekonomika může naopak odhadované poklesy poptávky redukovat.
Dle americké energetické agentury EIA produkce USA poklesla o 600 tis. barelů za den za týden do 3. dubna, nicméně…

To je jistě „miliónová“ otázka a je nutno si uvědomit, že rozhoduje jak rychle se podaří ekonomikám dostat se zpět k plné aktivitě po nucených odstávkách způsobených pandemií COVID-19. Máme-li vyjít z historie, tak pandemie v minulosti neměly v řádu 3-6 měsíců vliv a v průměru světové akciové trhy naopak zhodnotily o 3 respektive 8.5%. Zde však nyní panuje výrazná nejistota a panika hnaná médii zasahující výrazně do ekonomické činnosti firem a spotřebitelů a také trhy korigovaly z relativně vysoké valuace. Jak jsem rovněž zmínil minule, je nutné si uvědomit, že ještě před propuknutím koronaviru se ekonomiky pohybovaly na tenkém ledě – Japonsko klesalo přes 6% ve čtvrtém kvartále minuléhé roku, stejně tak poklesy HDP v Mexiku, JAR, růst byl kolem nuly ve Francii, Itálii, Německu, Velké Británii, Brazílii a Rusku. Tudíž, ekonomiká recese, i technicky definovaná jako poklesy HDP dva kvartály v řadě je jistě možná. Je klíčové, že reakce centrálních bank ve formě znovuspuštění QE (americký…

Možná ne tak ani strachem investorů o ustání šíření virové nákazy koronaviru COVID-19, ale spíše co vše můžou přinést poruchy sentimentu spotřebitelů a poptávky ve světové ekonomice. Je nutné si uvědomit, že ještě před propuknutím koronaviru se ekonomiky pohybovaly na tenkém ledě – Japonsko klesalo přes 6% ve čtvrtém kvartále minuléhé roku, stejně tak poklesy HDP v Mexiku, JAR, růst byl kolem nuly ve Francii, Itálii, Německu, Velké Británii, Brazílii a Rusku. Dobrá zpráva je, že k ustálení virové nákazy může dojít relativně rychle, na což poukazují data z Číny, kde po exponenciálním nárůstu nově nakažených intervalu zhruba kolem měsíce dochází ke stabilizaci. Ostatně, vezmeme-li pravděpodobnost nereportovaných případů lidí, jež se vyléčili sami nebo nezaznamenali kritické symptomy, pak nebude výrazný rozdíl oproti klasické chřipce, která stejně tak má na svědomí spousty životů ročně. Možná politicky velmi neobratně Donald J. Trump označil původně koronavirus za „habaďůru“, ale za pár …

Je evidentní, že již nějakou dobu se hodnota komodit pohybuje velmi nízko v komparaci s valuací akciového trhu. Jistě šířením koronaviru 2019-nCoVspíše hovoří pro omezenou poptávku a možné pokračování tohoto poměru, nicméně má-li být historie nápovědou, pak jistě nebude dlouho trvat a situace se ustálí (u SARS v r. 2003 se podařilo během 3-4 měsíců). Pozitivní je, že míra růstu nakažených má nyní klesající tendenci, i když rizika pandemie jsou stále zde (máme-li věřit čínskému reportingu). Injekce čínské centrální banky po propuknutí epidemie v řádu čtvrt biliónů USD do finančního systému poskytuje zajímavou příležitost k nákupům komodit do zásob za relativně stále nízké ceny pro čínské a další firmy. Pohlédněme na poměr valuace komoditního versus akciového trhu zde ve Spojených státech:

Inflační trendy jistě zůstávají benigní, ale sitauce po finanční krizi se zcela určitě nepodobá ztracené dekádě Japonska (https://www.proinvestory.cz/nastoli-evropa-periodu-ztracene-dekady-jako-japonsk…