Martin ekonom/ quant/ travel

Po Globální finanční krizi v 2007 jsme zaznnamenali v r ámci záchrany ekonomik použití nástrojů jako QE (kvantitativn í uvolňování) dříve nemyslitelných, což vytvořilo umělé prostředí úrokových sazeb a výnosů do splatnosti ne jen kolem nuly, ale místy i negativní. Výhodou byla pokračující stabilně nízká inflace. To narušila Globální pandemická krize a poruchy v nabídkových kanálech spojené s rozsáhlou penežní zásobou nakumulovanou z let QE a masívní akcelerací za Covidu (za dva roky nárůst peněžního agregátu  v rozsahu to co obvykle za deset let) společně s fiskální expanzí vyvolaly nutnost změnit směr v monetární politice. Co víc, geopolitické problémy a větší dluhové poměry vládních rozpočtů dále umocňují makro prostředí, kde bude výhodnější připustit vyšší inflační cíl pro odinflování dluhu a pokud možno za co nejnižších normalizovaných sazeb pro zastavení nárůstu dluhové služby.  Big Tech firmy investují od 2022 100-vky milliard USD na generativní umělou inteligenci (AI). Dle vyj

Po měsíční korekci na počátku druhého kvartálu se americké akciové indexy S &P 500 a Nadaq 100 vydaly opět na nov á maxima. Do konce května S&P 500 zaznamenalo 24 nových maxim v tomto roce a máme už více jak 300 obchodn ích dní bez intradenního poklesu 2% nebo více. VIX index inplikované volatility, dle opcí na S &P 500 pak vypad á od poloviny 2019 n ásledovně: To může jistě vyvolávat myšlenky na tak zvaný Minského moment. Negativní postoj Hyman P. Minského (profesora na kalifornské Berkeley a ředitele banky v St. Louis ) k podezdřele dlouhodobé (uměle vyvolané) stabilitě na trzích a obecně na Wall Streetu vzešel do podvědomí pár let před počátkem propuknutí globální finanční krize.  Dle jeho teorie čím delší býčí trhy, tím krutější poklesy následují. Které trhy/ události mohou vyvolat tento Minského moment? V podstatě cokoliv. Jde o to jak se ekonomické subjekty chovají v období zdánlivé stability, kdy mnohdy podstupují nadměrná rizika ve smyslu klasické praxe “krátkodobé