Trumpovy cla symbolické, ale možné otevření pandora skříňky
Donald J. Trump
pokračuje ve snaze plňení předvolebních slibů a zavedl cla na dovoz oceli 25% a
hliníku 10%. Jedná se však spíše o zastrašování nebo posílení politické popularity
(v tuto chvíli). Zdůvodnění je pro redukci obchodního deficitu, zabezpečení
národní bezpečnosti a revival domácího těžkého průmyslu. Importy oceli a hliníku
představují jen kolem 2% celkových amerických dovozů statků. Dvě třetiny oceli
je produkováno domácími výrobci a největším externím dodavatelem je Kanada a EU
(spojenci), tudíž otázka ohledně národní bezpečnosti je dá se říci bezpředmětná.
Industriální výstup jako celek se zvýšil o 150% v USA oproti 1980 v porovnáním
s poklesem zaměstnanosti v něm o 34% za stejné období a to hlavně
zásluhou automatizace (nemluvě o komparativní výhodě přenechat výrobu mnoha
statků jiným ekonomikám na základě teorie komparativních výhod). Je však také pravdou,
že došlo k zavření továren těžkého průmyslu v Pensylvánii, Michiganu
či Ohiu – klíčové státy pro volby. U obchodních deficitů u statků (ne služeb)
jsou pak tyto do jisté míry funkcí domácích úspor, kde země s nižší mírou
spotřebovávají více (ekonomika USA z dvou třetin tažena spotřebou domácností)
a dovozy přispívají k širokému spektru výběru, plus tlačí domácí
producenty k vyšší efektivitě. Pohlédněme na komparaci míry úspor v Číně vs. US/EU a
obchodnímu deficitu statků a přebytku služeb v USA:
Implementace cel
nepotřebovala podporu Kongresu, jelikož Trump využil právě vyjímky národních bezpečnostních
zájmů dle patřičné sekce 232 zákona Trade Act z 1962. Otevřel tak do jisté
míry pandora skříňku, kde další ekonomiky mohou následovat podobně.
Vezmeme-li tyto
cla na dané kovy pouze, pak ceteris paribus, k růstu cen statků nebo
inflace dojde jen zanedbatelně. Například pro výrobu automobilu je zapotřebí dle
Světové asociace oceli (WSA) v průměru 900 kg kovu, což stojí kolem 580 USD.
Za předpokladu, že dojde kvůli 25% tarifu růstu ceny na 730 USD (spíše nedojde,
jelikož stejně autoproducenti nakupují od domících dodavatelů). Průměrná
prodejní cena auta v USA je kolem 34 tis. USD, což pak znamená příspěvek k růstu
ceny na auto po clu o nějakých 0,4%. Automobily mají v koši indexu
spotřebitelských cen váhu 3,7%, to jest příspěvek k inflaci miniaturní 0,02
procentní body. Podobné u ostatních statků používajících jako input ocel či
hliník.
Cílem Trumpa a
hlavně republikánské trany je omezit deficit s Čínou a tyto cla nemají vliv,
jelikož importy oceli této emerging
ekonomiky představuj jen 2% z celkových dovozů kovu do USA (v porovnání s 18%
např. u Kanady). Otázkou tedy bude, zda se ve clech bude pokračovat i v jiných
oblastech, kde by již mohlo skutečně Čínu ohrozit, protože Spojené státy jsou
pro ní největší exportní trh. Jejich aplikace by vedla jistě k odvetným opatřením a rozpoutání globální obchodní války, která
ma ve finálním důsledku čistě ekonomicky jen jeden výsledek – nikdo není vítěz.
Bude tedy zajímavé sledovat další vývoj.
Čína exportuje do
USA převážně materiály lehkého průmyslu jako textil, oděvy, nábytek, hračky, dále
elektroniku, výpočetní techniku, a podobně. Spojené státy pak chemické a
farmaceutické produkty, automobily, letadla, ale také ve velkém zemědělské
komodity jako sója. Obchodní deficit USA s Čínou představuje kolem 375 mld
USD, tj. 2% HDP.
Závěrem se pojďme
podívat na vývoj ceny jedné z klíčových exportních komodit USA sóji,
respektive vývoj ceny aktivního kontraktu a její komoditní spread s kontraktem
pro září zde na burze v Chicagu za poslední měsíce (SOL Trader, denní
data):
Upozornění: Nejedná se o investiční
doporučení, článek má jen a pouze vzdělávací charakter. Obchodování instrumentů
ať již burzovních nebo mimoburzovních s sebou nese potenciální velké riziko,
nejen výnos a není vhodné pro každého. Rozhodnutí
obchodovat je odpovědností každého jednotlivce a jedině on/ ona sám(a) nese za
svá rozhodnutí plnou odpovědnost. Nikdy se nepouštějte do obchodů, jejichž
podstatě plně nerozumíte. Minulé výnosy nejsou garancí výnosů budoucích.
Komentáře
Okomentovat