Povede celní válka k recesi a medvědímu trhu?

Je doslova neuveřitelné sledovat poslední dobou téměř každodenní změny v mezinárodní obchodní politice Trumpovy administrativy. Na druhé straně se nejedná o nic, co by nebylo avizováno již v předvolební kampani včetně poslední várky cel na evropské exporty oceli a hliníku a reciproční na americké vývozy riflí a whiskey do EU a podobně. Pro EU se jedná o zhruba 5% podílu z celkových exportů a tak jakkoliv můžou zprávy z médií znít děsivě, tak se nejedná doposud o výrazný vliv z makro pohledu. Z americké perspektivy se jeví obchodní války jako manažovatelné, jelikoz podíl zahraničního obchodu k HDP je relativně nízký:

¨

Průměrná celní sazby v USA  se pravděpodobně zvýší o 10-15%, což by mohlo implkovat nižší růst produktu v tomro roce v Americe o kolem 0,5%. Opět to není nic výrazného a snížení odhadu je tak z 2,2% na 1,7%. Podobně, krátkodobé zvýšení inflace k 3% (centrální bankou Fedem preferovaná PCE verze). To je z mého pohledu akceptovatlná míra a lepší pro odinflování exponenciálně narůstající vládní dluhové služby než explicitně cílované 2% Fedem. Samozřejmě, stále existuje předpoklad, že se ze strany administrativy jedná o přípravu pro vyjednávání a potenciální následné rušení těchto celních zvýšení po dohodách o akceptaci vyšších amerických dovozů v zahraničí, domicilu zahraničních firem v USA. Dále pokračování Fedu v redukci Fed funds sazby, a podobně, což by naopak zase ekonomický růst reakcelerovalo.

V médiích se začíná opět častěji hovořit o recesi což vyvolaly poslední slabší statistiky o sentimentu firem a domácností a odklady spotřeby a investic. Dále nárůst importů/ předzásobení se před zavedním cel, což posunulo odhady HDP za 1. kvartál do negativního teritoria. Jedná se pravděpodobně o velmi krátkodobou záležitost. Zatímco více retail ovlivněný akciový trh v USA korigoval v řádu běžných 10% (medvědí trh obvykle začíná po poklesu o více jak 20%) tak u spredů rizikovějších korporátních dluhopisů vůči vládním bondům nedošlo k většímu rozšíření a neimplikuje tak recesi:

Pohlédněme rovněž na trajetorii S&P 500 indexu po uvalování cel za periodu prvního mandátu Trumovy administrativy v letech 2017-2019:

Dle modelů by každé 5% zvýšení průměrné celní sazby moho vést k 2% snížení odhadovaného zisku na akcii. Dále poslední akcelerace indexu ekonomicko-politické nejistoty povede ke krátkodobé redukci férové hodnoty valuačního poměru kolem 3%. Forward valuace P/E je u S&P 500 20,2. Průměr po finanční krizi 2008 byl 21,6. Koncem 90. let byla klíčová Fed funds sazba vyšší než dnes a forward P/E bylo v průměru 25. Po zohlednění 5% redukce v průměrné forward P/E po finanční krizi se nyní nacházíme na zhruba férové hodnotě.

Put/ call poměr na chicagské bruze CBOE poukazuje na mírně zvýšené hodnotě 0.96 na historický průměr (0,66) což je kontrariánský indikující přeprodaný trh minimálně krátkodobě:

Závěrem se pojďme podívat na vývoj polulárních index kontraktů na large-cap micro S&P 500 (MES) a small-cap micro Russell 2000 (M2K) a jejich spreadové a korelační poměry na burze v Chicagu, za poslední 2 roky (Tradestation, denní data):   

Upozornění:  Nejedná se o investiční doporučení, článek má jen a pouze vzdělávací charakter. Obchodování instrumentů ať již burzovních nebo mimoburzovních s sebou nese potenciální velké riziko, nejen výnos a není vhodné pro každého.  Rozhodnutí obchodovat je odpovědností každého jednotlivce a jedině on/ ona sám(a) nese za svá rozhodnutí plnou odpovědnost. Nikdy se nepouštějte do obchodů, jejichž podstatě plně nerozumíte. Minulé výnosy nejsou garancí výnosů budoucích.