Martin ekonom/ quant/ travel

I když se zdá, že nákup a drž indexů představuje pasívní investici, tak v reálu se jedná v podstatě o momentum strategii. Dle práce Hendrik Bessembindera:   “Do StocksOutperform Treasury Bills?” , podobně jako v jiných studiích je evidentní, že index táhne vždy jen několik titulů. Nebyli-li investoři za poslední léta v tzv. FAANG titulech, pak jsou výrazně pod indexem nebo v mínusech. Více než polovina z 25 tisíc akcií kótovaných v USA za posledních 90 let mělo výnos nižší než výnos krátkodobých dluhopisů které samozřejmě nemohou dlouhodobě vyhrát boj s inflací. Tudíž index táhnou nahoru vítězící tituly a pokud dále již netáhnou, tak jsou vystřídány těmi, které mají momentum nebo i vyžazeny z indexu. Což je rovněž dokazatelné výzkumnými pracemi, že tak zvané růstové akcie nebudou již časem historicky tahouny. Dá se odhadnut ex-ante, které tituly budou tahouny a jak dlouho? Velmi těžko. To znamená, že držení indexu představuje mnohdy tu lepší variantu. Nicméně, historick...

Na posledním zasedání OPEC ve Vídni se oficiálně kartel dohodl na zvýšení produkce o 1 milión barelů za den, což má být uskutečňováno všemi členy. To pak v reálu znamená spíše efektivně kolem 600 tisíc barelů za den, jelikož některé země nejsou v danou chvíli schopny produkci zvýšit (určitě ne Irán a Venezuela plus další). Přičemž nebyly stanoveny žádné časové termíny či specifické těžební limity. Relativně dost vágní dohoda navýšení tak představuje nějakých 0,5% globální poptávky, což je spíše symbolické gesto. Dle ministra ropného průmyslu SAE (která zastává v danou chvíli rotační prezidentskou funkci OPECu) Suahail Al-Mazroueiho byl dohodnut přechod od přemíry respektování produkčních škrtů ke spíše 100% dodržování. Pohlédněme, jaké jsou kapacitní rezervy jednotlivých zemí z května: Otázkou je, zda je i těch 600 tisíc barelů za den reálných. V podstatě jediní s kapacitou okamžitého zvýšení produkce jsou Saudi a mimo OPEC Rusko. Bude-li se v reálu jednak nakonec o méně, pak d...

Tento týden zvýšila americká centrální banka (Fed) úrokovou sazbu Fed funds o 0,25 procentních bodů do pásma 1,75 -   2%. Na druhé straně evropská ECB hodlá ponechat své úroky beze změny do léta 2019, i když hodlá ukončit QE (stávající nákupy aktiv v řásu 30 mld EUR měsíčně, redukce na 15 mld od října do prosince). Medián odhad Fedu se pak zvýšil   ze 3 na 4 zvýšení klíčové sazby tento rok a odhad růstu produktu činí 2,8% tento rok a 2,4% v 2019. Navíc Fed vnímá 2% inflační cíl jako „symetrický“, to znamená nebude mít problém s „přestřelováním“ nad/ pod. Avšak, další 3 odhadované zvýšení sazby stejným tempem v 2019 by dostalo Fed funds sazbu na 3-3,25%, což je výše než dlouhodobá očekávaná sazba 2,875%. Fed vnímá, zdá se, správně, že fiskální stimul, potenciální roztržky v mezinárodním obchodě, mohou vést k rychlejšímu růstu cenové hladiny než by bylo žádoucí. To znamená, že i za cenu problémů, které zvyšování amerických úroků vyvolává v něk...

O časování vstupu nebo výstupu na akciovém trhu jsem se několikrát zmínil na různých serverech, například zde: https://www.investicniweb.cz/2013-10-8-kam-se-vydaji-akcie-indikatory-moc-nemaji-smysl/ Klasické indikátory určení hodnoty jako cena k zisku na akcii/ agregát akcií (P/E) nemají v období do 10-ti let statiskticky významnou vypovídací schopnost a dále, kdo ví jak se situace změní v mezidobí a periodě poté – zda nedojde k akceleraci růstu zisků firem, zvýšení ziskových marží formou fúzí a akvizic, a podobně. Otec hodnotového investování Benjamin Graham v období hospodářské krize v roce 1930 ohodnotil situaci na trhu jako valuačně velmi výhodnou (potenciální konec propadů) a vstupoval navíc za pomocí páky vším. Za periodu 1929 – 1932 sám zratil na trhu kolem 70%. To bylo navíc období, kdy hodnotové investování mělo jako tak zvaný tržní faktor sílu. Dnešní moderní finanční výzkum často poukazuje na téměř vyeliminování faktoru hodnoty na trhu akcií...

Zpr ávy z OPECu a Ruska o možném navýšení produkce vyvolaly výprodeje na trzích s ropou, zváště pak americký WTI kontrakt, který oslabil o téměř 10% od minulého týdne. Saudská Arábie a Rusko plánují dodat na trh dodatečných 300 tisíc až 1 milión barelů za den. Ačkoliv americká produkce vzrostla na 10,77 miliónů barelů za den, tak zásoby jsou dle vládní agentury EIA 1,3 mil. barelů pod 5-ti letým průměrem a americké importy komodity jsou 7,63 oproti minulému týdnu 8,16 mil. barelů za den. Tudíž rebalancování bude pokračovat a spíše než dodání vyšší produkce jde o to zda nedojde k výraznému oslabení poptávky, ke kterému může dojít   při vypuknutí války v mezinárodním obchodě. To se právě teď začíná rýsovat s ohledem na skutečné zavedení cel USA na ocel a hliník, nicméně stejně jako v případě Číny toto spíše vypadá jako prostředek k negociaci, než aby došlo k trvalému zavedení cel, které by poškodilo ve finále všechny strany, jak jsem psal zde...