Z cel na americkou sóju bude profitovat Jižní Amerika

Odvetná cla Číny na mimo jiné americkou sóju jistě představují výrazný problém, který je již v posledních týdnech znatelný na klasajícím cenovém vývoji kontraktů této obiloviny na burze v Chicagu. Farmáři musí plánovat svou produkci a priori již předchozí sezónu a nemohou rychle reagovat na náhlé změny trhu či politiky. Na počátku roku, poprvé od roku 1983, americké ministerstvo zemědělství uvedlo, že plánovaná domácí osevní plocha bude pro sóju vyšší než u kukuřice. Zhruba 47% americké produkce sóji jde na vývoz, kdežto u kukuřice je to jen kolem 15%. Tudíž sója je citlivá na poptávku světového trhu a 57% vývozů Spojených států u této komodity absorbuje Čína, respektive absorbovala (u kukuřice je výhoda rovnoměrnějšího rozdělení na více minoritních dovozců jako Japonsko, Mexiko, atd.). Hned za EU se USA řadí mezi nějvětšího exportéra, ale i importéra zemědělských komodit obecně:

I když jistě nedojde k úplnému pozastavení amerických vývozů sóji do Číny, tak útlum přináší otázku co s produkcí. Prodej na domácí farmy jako zásoba krmiva naráží na konkurenci kukuřice a producenti do doby než přejdou na pěstování kukuřice zaznamenají ztráty. Přesněji řečeno daňoví poplatníci je nepřímo zaplatí, jelikož vládní program, který byl původně nastaven pro dotace při špatné úrodě,  a podobně, hradí rovněž ztráty příjmů farmářů. Za poslední dekádu pojistná vyrovnání ministerstva činila (vedle přímých plateb farmám) kolem 4 až 11 miliard USD ročně. Tudíž, to zda se podaří “znovuvytvořit” pracovní místa ve starých těžkých průmyslech v USA zůstává otázkou, ale jistota bude vyšší daňové břemeno na dotace farmářům minimálně v krátkodobém horizontu. Hlavní producentské státy sóji v USA jsou: Illinois, Iowa, Minnesota, Nebraska, North Dakota, South Dakota, Indiana, Missouri, and Ohio – mnohé z nich, kde Donald J. Trump vyhrál v prezidentských volbách v r. 2016. Listopadové midterm volby se blíží, tak bude zajímavé sledovat kroky vládní administrativy k podpoře nálady farmářů jako voličů.

Zatímco  čínská cla na americkou sóju mohou znamenat výraznou škodu pro severoamerické farmáře, tak naopak ti jihoameričtí by měli profitovat. V minulém roce Brazílie produkovala podobně jako USA kolem 119 miliónů metrických tun sóji a tento rok pak se má stát největším světovým producentem. Argentina minulý rok mnohem méně z důvodu such cca 40 mil. metrických tun, ale tuto sezónu má výrazně navýšit. To znamená, že pro tyto latinskoamerické země se rýsuje značná příležitost uspokojit čínskou poptávku. JIž v minulém roce vyexportovala Brazíle do Číny 50 miliónů tun oproti USA, která tam vyvezla 33 miliónů tun.

Čisté pozice v sóji , dle posledního reportu komise pro komoditní trhy, jsou mimo zajišťovatele na CBOT divizi chicagské burzy ve  55 638 kontraktů na prodejní straně. 

Závěrem se pojďme podívat na pěknou cenovou akci kontraktů sóji pro listopad tohoto roku a leden 2019 a jejich komoditní spread na burze v Chicagu od konce minulého roku (SOL Trader, denní data):

Upozornění:  Nejedná se o investiční doporučení, článek má jen a pouze vzdělávací charakter. Obchodování instrumentů ať již burzovních nebo mimoburzovních s sebou nese potenciální velké riziko, nejen výnos a není vhodné pro každého.  Rozhodnutí obchodovat je odpovědností každého jednotlivce a jedině on/ ona sám(a) nese za svá rozhodnutí plnou odpovědnost. Nikdy se nepouštějte do obchodů, jejichž podstatě plně nerozumíte. Minulé výnosy nejsou garancí výnosů budoucích.