Tenký led obchodní války
Tento týden
Donald J. Trump potvrdil zavedení dalších cel a to 10% na 200 miliard čínských
vývozů do USA (celkově nyní 250 mld, cca polovina exportů ekonomiky do
Spojených států). Důvodem je přinutit Čínu nastolit spravedlivější podmínky v zahraničním
obchodě, nikoli založené na údajné manipulaci měny, porušování pravidel
duševního vlastnictví, a podobně. S ohledem na to, že Čína zřejmě nebude
dlouho připouštět žádná porušování a Trumpova administrativa bude neústupná v žádosti
o strukturální změny, tak volatilita je jistá do doby, než k negociačním dohodám
dojde. Ministr financí Steve Mnuchin pozval zástupce čínské vlády do
Washingtonu DC na jednání na 27-28.9. a bude zajímavé sledovat, zda k němu
dojde po potvrzení extra cel. Čína již reagovala odvetou 5-10% cel na 60
miliard USD importů z USA s účinností
26. září. Teď co se týče jen čistě cel, Čína samozřejmě nemá moc šancí, jelikož
existuje značný nepoměr mezi tím kolik vyváží do Spojených států a kolik
amerických statků dováží. To znamená možné další metody jako restricke na
dodávky materiálů US firmám v Číně, které však spíše povedou k problémům
v domácí zaměstnanosti, a tak dále. Tak či onak existuje ohrožení
ekonomického růstu nejen v Číně a USA, ale s ohledem na propojenost
všeho se vším celosvětově.
V ekonomické
historii neměly obchodní války vítězů a jejich zastánci jako merkantilisté v 18-19.
století skončili neúspěšně. Podobně Smoot-Hawley clům v 1930 zde v USA
je připisován mnoha ekonomy výrazný podíl na vypuknutí Velké hospodářské krize globálně,
a tak dále. Obchodní války vedou k narušování investičních plánů firem,
zvyšujícím se nákladům v nabídkovém řetězci a poklesům korporátních zisků,
které nemusí nutně vést hned k poklesům cen jejich akcií, jelikož vývoj je krátkodobě slabě korelován a
existují zpoždění reakcí (S&P 500 index světle modře a firmení zisky černě v posledních
letech):
Podobně je to pak
s narušením důvěry spotřebitelů. Obojí však není doposud na pořadu dne,
tak říkajíc, jelikož i přes nastolování cel se optimismus firem a spotřebitelů
v USA pohybuje na vysokých úrovních. Trhy byly jistě povzbuzeny rovněž
faktem, že americká cla jsou „jen 10%“ oproti původně signalizovaným 25%,
čínská strana neodvolala negociační jednání, a tak dále.
Co je však
pozitivní, že situace, zdá se, vede k vyjednávání bilaterálních dohod v mezinárodním
obchodě mezi USA a Kanadou, EU, Japonskem a také Číná oznímila plán redukovat importní
omezení pro své další obchodní partnery (již snížila cla na řadu
spotřebitelských dovozních statků v červenci). Jako baseline scénář je tedy to, že postupně
tak dojde také k dohodě mezi USA a Čínou.
Jedním z velkých
vítězů po odblokování překážek Čínou může být Japonsko, kde akciový index
Nikkei 225 je stále 40% pod maximem před téměř 30 lety. Zajímavě v tento měsíc
můžeme být svědky zajímavého uptrendu na japonském indexu a tak se pojďme
závěrem podívat na populární kontrakt na Nikkei 225 (verze v jenové denominaci)
a jeho poměrový spread s mini S&P 500 ES kontraktem na burze v
Chicagu v posledních měsících (SOL Trader, denní data):
Upozornění: Nejedná se o investiční doporučení, článek má
jen a pouze vzdělávací charakter. Obchodování instrumentů ať již burzovních
nebo mimoburzovních s sebou nese potenciální velké riziko, nejen výnos a není
vhodné pro každého. Rozhodnutí obchodovat je odpovědností každého jednotlivce a jedině on/
ona sám(a) nese za svá rozhodnutí plnou odpovědnost. Nikdy se nepouštějte do
obchodů, jejichž podstatě plně nerozumíte. Minulé výnosy nejsou garancí výnosů
budoucích.
Komentáře
Okomentovat