Klíčové zasedání G20
V roce 2008
bylo zasedání G20 důležité pro dostání se z finanční krize a bylo úspěšné.
Nyní se budou v Argentině během 2 dní (Leaders’ summit část) se zakončením 1. prosince diskutovat mimo
jiné otázky mezinárodního obchodu (ale také změn klimatu, apod.). A to vytváří
prostor pro vyjasnění stanovisek USA a Číny. Spojené státy tento rok uvalily na
čínské vývozy tři kola cel na řádově 250 miliard USD hodnoty statků a Čína
recipročně na 50 mld s plánem na dalších 60 mld USD. Sazbu 10% na 200 mld chce
Donald J. Trump zvýšit na 25% od nového roku a dále možná také uvalit cla na
všechny importované čínské statky. Ledaže dojde do té doby k dohodě. G20
tak představuje určitě jistou šanci na zabránění
progresu negativního vývoje v obchodní válce.
G20 je fórum 19
světových ekonomik a EU jež společně představují 85% globálního produktu a 75%
mezinárodního obchodu. Ačkoliv optimismus ohledně dohody byl nedávno potlačen na zasedání Asijsko-Pacifické ekonomické spolupráce, kde
byly patrné neshody mezi prezidentem Xi a vice-prezidentem Pencem, tak v Buenos
Aires je za týden možné, že by mohlo dojít když ne k plné dohodě (odhady pravděpodobnosti
kolem 10%), tak alespoň k nastolení nového dialogu vedoucího nakonec postupně
k ukončení obchodní války později.
Dle ekonomického poradce Bílého domu Larry Kudlowa jsou pokračující
rozhovory „na mnohem lepší úrovni“ než před pár týdny. Rovněž, dle posledních
informací, se nemá rozhovorů na G20 účastnit „ultra jestřáb“ poradce Trumpa v otázkách
mezinárodního obchodu Peter Navarro, což je jistý pozitivní signál.
G20 bude rovněž
jednat o potenciální reformě Světové obchodní organizace (WTO), jakožto
globálního arbitra v mezinárodním obchodě. EU je obecně pro pro změny,
které by zajistily lepší fungování s ohledem na současné problémy
globálního obchodu. Avšak, jak častokrát naznačil Trump, USA jsou dokonce
skeptické k schopnosti WTO dále řešit mezinárodní obchodní neshody.
WTO vznikla v 1995
jako následovník General Agreement on Tariffs and Trade, jež působila od
1947. Fundace ročního rozpočtu organizace je zajišťována dle podílu
jednotlivých zemí na globálním obchodě a největšími plátci jsou EU (33,6%), USA
(11,4%) a Čína (9,8%). Narozdíl však od MMF je hlasování u WTO dosáhováno konsesem
164 členských zemí a ten je při současných rozporech v mezinárodním obchodě
často těžké dosáhnout. Pohlédněme na počty rozporů a hlavní země jako „žalující
a žalovaní“ od roku 1995:
Od finanční krize
v roce 2008 se počet sporů začal opětovně zvyšovat zejména v oblastech
zemědělských dotací, práv duševního vlastnictví a oblasti e-commerce. Řešení se
stávají pomalejší a tak existují tlaky na „lepší řešení“ dle bilaterálních
dohod, či regionálních dohod volného obchodu. Nicméně, oslabení pozice WTO by
zřejmě vedlo k vytvoření více obchodních bloků, které by byly tak či onak
diktovány největšími/ nejsilnějšími ekonomikami a menší ekonomiky by ztratily
svou sílu, jež jim dává stávající multiraterální řešení ve formě WTO.
Bude tedy
důležité sledovat, jaké výsledky nadcházející zasedání G20 přinese.
Na trzích
bude zase zajímavé sledovat následné
pohyby cen aktiv. Jedním z nich je zajisté například komodita sóji, jejíž
cena zaznamenala od počátku obchodní války výrazný downtrend.
Závěrem se
pojďmě podívat na cenový vývoj kontraktůna sóju u aktivního kontraku a dále u
kontraktu pro květen 2019 a jejich komoditní spread na burze
v Chicagu za posledních zhruba 12 měsíců (SOL Trader, denní data):
Upozornění: Nejedná se o investiční doporučení, článek má
jen a pouze vzdělávací charakter. Obchodování instrumentů ať již burzovních
nebo mimoburzovních s sebou nese potenciální velké riziko, nejen výnos a není
vhodné pro každého. Rozhodnutí obchodovat je odpovědností každého jednotlivce a jedině on/
ona sám(a) nese za svá rozhodnutí plnou odpovědnost. Nikdy se nepouštějte do
obchodů, jejichž podstatě plně nerozumíte. Minulé výnosy nejsou garancí výnosů
budoucích.
Komentáře
Okomentovat