Sezónně náročné období pro akciové indexy

Jak jsem zmínil minule: „Historicky započetí redučního cyklu americké centrální banky představuje podstatný stimul realokace aktiv a riziková aktiva jako akcie reagují silně.“ Nicméně, sezónně to nyní zapadá do období, které je značně náročné pro akciové trhy a tento ani další měsíc bývají často v historii v červených číslech. Od roku 1930 je pak v průměru výkonnost hlavních indexů negativní i další měsíc, pakliže se jedná navíc o volební rok (graf napravo):

Od 1950 poslední dva tradingové týdny v tomto měsíci dosáhly v historii v průměru pro index S&P 500 nejhorší výsledky roku (v rámci 2-týdenního intarvalu). Jením z faktorů je započetí „blackout“ periody před zveřejněním výsledků firem za 3. kvartál, kdy tyto nemohou jako rozhodující subjekt na akciovém trhu obchodovat své akcie (cca 30% redukce poptávky po akciích). To kombinováno s rebalancováním portfolií institucionálních investorů jako penzijní společnosti, které jsou nyní dle Milliman Top 100 Pension Funding Indexu na 103% fundovaní a je předpoklad k redukci akciové složky a imunuzace závazků hedgingem do úrokových instrumentů jako reakce na předpokládané snížení sazby Fedem.

Jako pozitivní faktor je to, že jsme již korekce zaznamenali minulý měsíc, převážně jako reakce na reverz carry obchodů u japonského jenu (dlouhodobé půjčování si jenu, konverze do cizícch měn a nákup technologických akcií, a podobně). V srpnu již více jak 90% světových akciových indexů zaznamenalo drawdown více ja 5% a 40% mělo korekci kolem 10%. To následovalo po silném uptrendu S&P 500 indexu od 3. kvartálu minulého roku se silným Sharpeho poměrem 3 (v porovnání s historicky průměrem 0,5).

Ukazatele sentimentu jako Put/ Call poměr se nacházejí na historickém průměru a trh nelze definovat jako technicky překoupený:

Dalším faktorem, který může hrát roli je objem výrazné hotovosti v peněžních fondech (6,5 biliónů USD), která se může přesouvat do jiných aktiv po započetí cyklu redukce Fed funds sazby. To je jistě rekordní objem nicméně relativně k dlouhodobým aktivům se jejich poměr pohybuje na historickém průměru kolem 25% (v Globální finanční krizi to bylo 63%). Taktéž 61% prostředků v peněžních fondech patí institucionálním investorům (37% individuálním investorům), kteří budou primárně, viz. jako výše u penzijních fondů, primárně v první fázi upravovat duraci a přealokovávat do dlouhodobějších dluhopisů. To samožejmě bude mít postupně nepřímo vliv prostčtřednictvím diskontního faktoru na valuci převážně růstových akcií.

Forward valuace P/E je u S&P 500 20,9. Průměr po finanční krizi 2008 byl 21,6. Koncem 90. let klíčová Fed funds sazba byla podobně jako nyní 5,2% a forward P/E bylo v průměru 25. Prezidentský volební rok v USA s sebou přináší zvýšenou volatilitu na trzích. Pokud nijak extrémní, pak jistě velmi příznivé prostředí i pro algoritmické trading strategie (AOS). Tak či onak je dobré být vždy a v každém okamžiku diverzifikován do nekorelovaných aktiv-trhů a strategií (long/short).

Závěrem se pojďme podívat na vývoj polulárních index kontraktů na  large-cap micro S&P 500 (MES) a small-cap micro Russell 2000 (M2K) a jejich poměrový spread na burze v Chicagu, od počátku 2022 (SOL Trader, denní data):   

Upozornění:  Nejedná se o investiční doporučení, článek má jen a pouze vzdělávací charakter. Obchodování instrumentů ať již burzovních nebo mimoburzovních s sebou nese potenciální velké riziko, nejen výnos a není vhodné pro každého.  Rozhodnutí obchodovat je odpovědností každého jednotlivce a jedině on/ ona sám(a) nese za svá rozhodnutí plnou odpovědnost. Nikdy se nepouštějte do obchodů, jejichž podstatě plně nerozumíte. Minulé výnosy nejsou garancí výnosů budoucích.