Trh obvykle podceňuje akce centrální banky

Uplynulý obchodníí týden pokračovaly trhy v zajímavých pohybech, které jsme dlouhou dobu neviděli. Ostatně příprava na postupné opuštění podpory trhu centrální bankou (Fed) po letech bezprecendetního kvantitivního uvolňování, respektive posunutí put opce výrazně níže a přenesení otěží na spoléhání se na výkonnost ekonomiky a ziskovost firem jistě představuje pro mnoho investorů výzvu. A tak jakékoliv zaváhání v reportovaných ziscích nebo výhledech do budoucna začíná být silně trestáno. Což se ukázalo u akcií Facebooku (Meta Platforms, Inc.), které během dne ztratily v tržní kapitalizaci 232 miliard USD (historický rekord). Jsou akcie  FB nyní podhodnoceny? Pravděpodobně ano. To jak může vypadat trajektorie budoucího vývoje lze analogicky z historie porovnat s akciemi Philip Morris po pododobném propadu z 2.4. 1993 známém jako „Marlboro Friday“. Akciím vzalo více jak 18 měsíců než výrazněji korigovaly propad, při značné volatilitě a retestu dna. Ale zpět k Fedu a jeho chystaném zvyšování klíčové sazby.

Pohledem na nedávnou historii, investoři podceňovali pravidelně trajektorie zvyšování sazeb Fedem. Například od 1994 Fed funds futures pravidelně oceňovaly menší počet zvýšení a celkovou velikost sazeb než k jakému v reálu došlo.

V 1994, pár let v konjunktuře po recesi 90-91 investoři odhadovali růst Fed funds sazby z 3% na 4,25% do počátku 1995. V reálu pak Fed zvýšil klíčový úrok až na 6% (nakonec ještě později sraději nížil na 5,25%).To představuje podhodnocení trhem o 1,75 procentních bodů:

Dalším příkladem může být cyklus zvyšování 2004-2006, po technologické bublině 2000-2001, kdy Nasdaq index propadl o 85%. Tehdejší guvernér Alan Greenspan, aby zabránil ještě větší recesi, snížil sazbu z 6,5 na 1% do poloviny 2003. Od poloviny 2004 pak započala utahovací fáze a Fed funds futures započítávaly zvýšení sazby na 4% do 2006. Ve skutečnosti došlo k 17 postupným zvýšením, až na 5,25%, to jest o podcenění o 1,25 procentních bodů:

Podobně je to u cyklů 1999-2000 nebo 2015-2018. Fed tak, když už přistoupí k utahovací fázi, se rád přibližuje příkladu Paula Volkera, který byl guvernérem Fedu od 1979-1987, který zvyšoval klíčový úrok až na 19%, aby zasstavil inflaci po ropných šocích v 70. letech. Sazbu držel nad indexem spotřebitelských cen a to i poté co krátce po jeho nástupu do funce ceny ropy  samovolně začala  postupně korigovat a stejně tak inflace. Fed tak v podstatě přivodil recesi ekonomiky na počátku 80. let {šedý sloupec):

Jak jsem zmínil minule cena ropy má dnes menší vliv na inflaci než kdysi: https://martinekonom.blogspot.com/2022/01/pujde-ropa-na-100-usd.html Analogicky, však můžeme inflačním šokem v současnosti označit poruchy v nabídkovém cyklu způsobené pandemií, které pravděpodobně jako kdysi u ceny ropy postupně odezní. Věřme, že Fed bude na tuto skutečnost pružně reagovat a nepřivodí další recesi ekonomiky.

V každém případě, je toto podceňování akcí Fedu možno využít na trhu úrokových instrument nebo vládních dluhopisů, například u short pozic na T-notes kontrakty (při fázi zvyšování sazeb).

Závěrem se pojďme podívat na vývoj cen populárních kontraktů na T-notes 2-leté a 10-ti leté a jejich poměrový spread na burze v Chicagu za posledních 12 měsíců (SOL Trader, denní data):

 

Upozornění:  Nejedná se o investiční doporučení, článek má jen a pouze vzdělávací charakter. Obchodování instrumentů ať již burzovních nebo mimoburzovních s sebou nese potenciální velké riziko, nejen výnos a není vhodné pro každého.  Rozhodnutí obchodovat je odpovědností každého jednotlivce a jedině on/ ona sám(a) nese za svá rozhodnutí plnou odpovědnost. Nikdy se nepouštějte do obchodů, jejichž podstatě plně nerozumíte. Minulé výnosy nejsou garancí výnosů budoucích.