Martin ekonom/ quant/ travel

Finanční média jsou obvykle ve střehu, když se cena přibližuje klíčovým úrovním klouzavých průměrů. Klasickým příkladem je 200-denní jednoduchý klouzavý průměr. Samozřejmě osobně sám často pečlivě sleduji jako potenciál zlomení trendu (naposledy na americkém akciovém trhu před pár týdny na S &P 500) a taky krásné zvýšení tržní aktivity s možností využití pro intradenní trendové obchody na futures trzích . Jsou však dané situace rigorózně kvantitativně směrodatné jako samotný signál pro vstup nebo výstup z trhu? Vezmeme-li historii posledních 90 let denních úseček indexu a zavírací ceny, pak americké akcie byly zaokrouhleně  66% času nad 200-denním průměrem (SMA) a 33% pod. Průměrný denní výnos nad byl 0,09% a -0,10% pod s volatilitou dle směrodatné odchylky 14,6% nad a 24,6% pod. Od roku 1997 pak zavírací cena byla pod 200D SMA 75 krát, nicméně k tržním korekcím došlo v pravém slova smyslu (nad 10% drawdown) jen 11 krát.  Prof. Jeremy Siegel z Wharton Business School testo

Zatímco na počátku roku vypadala situace velmi nadějně pro aktiva emerging ekonomik (EM), tak stávající opačná reakce je více charakteristická pro případy, kdy americká centrální banka přistupuje k redukci své bilance a zvyšování klíčové úrokové sazby. Redukce likvidity a posilující dolar klasicky vede k poklesu zájmu o relativně více riziková aktiva ať již dluhopisů nebo akcií mladých ekonomik. To je patrné zvláště v posledních měsících, kdy dochází k odlivu kapitálu z těchto aktiv: Situace se tedy zdá začíná připomínat částečně tu z konce 90. let, kdy došlo k asijské chřipce, nicméně situace je dnes značně odlišná a rozvíjející trhy jsou dnes více flexibilnější jak jsem psal například v článku v roce 2013 zde:   http://www.klubinvestoru.com/public/cs/article/1706-zpusobi-odliv-kapitalu-z-emerging-ekonomik-krizi Růst výnosu do splatnosti 10-ti letého amerického vládního dluhopisu (inverzně pokles jeho ceny) nad 3% a pokles měn Argentiny a Turecka na historické minima vůči

Tento týden Donald J. Trump oznámil vypovězení   JCPOA (Joint Comprehensive Plan of Action) dohody s Iránem, kterou v roce 2015 uzavřelo 5 členů Bezpečnostního výboru OSN + EU včetně Německa   pro omezení nukleární expanze do roku 2028. Potenciál této akce jsem zmíni minule zde:   http://martinekonom.blogspot.cz/2018/04/cena-ropy-muze-dale-rust-nedojde-li-o.html   . Tento krok bude mít jistě zajímavé důsledky na strategii v mezinárodně politické a ekonomické oblasti. Jistě by zasloužil hlubší politickou analýzu, například s ohledem na budoucí petrodolarovou situaci, Saudskou Arábii, SAE, Rusko či Turecko.   Trumpova administrativa, podobně jako u problematiky cel, si jistě také daným krokem vytváří jistý prostor pro negociaci, zejména pak před chystaným setkáním s leadrem KLDR Kim Čong-unem v Singapuru. Efektivně existuje půlroční perioda před tím, než bude dohoda jednostranně vypovězena. Nicméně co se týče vlivu na cenu ropy, pak tento faktor má možný zprostředkovaný charakter

Na trhu jistě existuje mnoho softwarů pro tvorbu quant strategií (AOS) a marketingově se nabízí jako snadné a rychlé řešení pro vývoj a testování   AOS. Obvykle pak s aplikací na jednom druhu trhu nebo druhu aktiv bez možnosti cross-validace robustnosti   strategie na jiných aktivech současně (za předpokladu podobné charakteristiky datové řady) a dalších nutných testů. Problematice data snoopingu se nedá nikdy vyhnout (ledaže bychom měli nekonečnou datovou řadu pro každý trh) a tak počítač při stavbě nových strategií, tak říkajíc, vždy najde řešení pro equity křivku jdoucí strmě vzhůru. A to ať už následně pak u úspěšných, tak i u neúspěšných AOS v reálném obchodování.   Proto je nut é být při stavbě AOS mnohem více důslednější. Je te dy dobré se minimálně poučit z praxe, které základní faktory je dobré při tvorbě AOS  zohlednit: •        Je těžké rozeznat dle backtest equity křivky, zda bude systém funkční nebo nefunkční v reálu. •        Obvykle nefunkční AOS s velkým mno