Martin ekonom/ quant/ travel

  Podobně jako u ropy, jak jsem psal minule: https://martinekonom.blogspot.com/2020/10/co-znamenaji-americke-prezidentske.html?spref=tw pohledem na akciové index kontrakty na burze v Chicagu, takéž doposud nic výrazného. Nicméně, narozdíl od diskusí v médiích, jsou akcie méně citlivé na výsledek voleb a následnou aplikaci té či oné politiky než ropa (samozřejmě výrazný pohyb v rámci dne či dvou po zveřejnění výsledků voleb nepočítaje). Komentáře, že případné vítězství demokratů, z důvodu více sociální politiky a potřeby vyšších daní, povede k mnohem horšímu trhu než za konzervativnějších republikánů (GOP), jsou historicky naprosto liché. Pohlédněme na americký akciový trh od 1926 do 2019 za demokratické (modře) a republikánské (červeně) administrativy, tj. 10,12% ročně (total return výnos) s max. drawdownem 86,2%: Naopak za GOP administrativy v pár případech byl akciový trh mnohem horší. Vzpomeňme například za Bushe Jr. vedla deregulace realitního trhu ke katastrofě v podobě finanční

  Pohledem na vývoj ceny na burze v Chicagu zatím nic, i když do volebního dne zbývá méně než měsíc. 2021 p ředstavuje pro černé zlato, po odeznění pandemie, jistě příležitost pro breakout jak se bude poptávka oživovat, jak jsem zmínil minule: https://martinekonom.blogspot.com/2020/09/cena-ropy-potrebuje-poptavku.html Ropa však představuje nejvíce „politickou“ komoditu historicky a to zda bude v úřadě D.J. Trump nebo J. R. Biden je výrazným faktorem, jelikož jejich přístup k fosilním palivům je diametrálně odlišný. Pohledem na volební průzkumy můžeme předpokládat tzv. „blue wave“, to jest velké vitězství demokratů:   Zatímco Trump redukuje regulaci a usiluje o rozšiřování průmyslu fosilních paliv, tak Biden se chystá pravidla zpět zpřísnit, zastavit projekty využívající federální pozemky jako například Keystone XL, na mezinárodním poli návrat k Pařížské dohodě a podobně. Demokratické vítězství by znamenalo prosazování cílování zero-carbon politiky do 2050 (v souladu s EU) a pro tyt