Martin ekonom/ quant/ travel

  Respektive, myšleno, kdy se volatilita vrátí k průměru. Od počátku pandemie se implikovaná volatilita S &P 500 dle VIX indexu dostala a ž k hodnotám podobným jako ve finančnín krizi 2008-09 a postupn ě klesá, ale ještě stále nejsme na historickém průměru od 1990 19,5. Poslední hodnota je 21,91. Pohl édněme na historický vývoj indexu chicagské burzy CBOE: Vezměme periody let 1992-96, 2004-07 nebo 2012-17. Tehdy se VIX zřídka kdy dostal nad 20. Samozřejmě budeme-li brát premisu, že na akciovém trhu je bublina, jak často můžeme slýchat v médiích, pak potenciální poklesy zvyšují volatilitu a k průměru se jen tak nedostaneme. Avšak při zohlednění historické změny ve struktuře indexu směrem k větší proporci technologického sektoru (kolem 40% v S&P 500), je ž mívá obvykle jakožto růstový sektor větší P/E poměry, zohlednění klíčových úrokových sazeb „na déle“ kolem nuly, výnosů 10-ti let ých vládních dluhopisů pod dividendovým výnosem, při podhodnocení odhadů zisků a přestřelené inf

  Tak nakonec předvolební průzkumy měly silnou predikční kvalitu a „modrá vlna“, kterou jsem zmiňoval v říjnu nakocec v USA přišla: https://martinekonom.blogspot.com/2020/10/co-znamenaji-americke-prezidentske.html Demokraté ovládli jak prezidentský úřad, tak obě komory Kongresu. I když se nejedná o velkou majoritní většinu, což by bylo v senátu více jak 60 klíčových hlas ů, tak přesto je možné snadněji prosazovat pro demokraty podstatné politiky. Výrazné změny v daňích se zřejmě nepodaří prosadit (zvyšování sazeb) minimálně v krátkém období, jednak z důvodu stávající pandemie či blokace středovým křídlem samotné demokratické strany. Nicméně, lze očekávat spíše rychlé směrování politiky k rozsáhlému fiskálnímu stimulu na kterém se jistě shodnou i někteří republikáni. To v kombinaci s volnou monetární politikou (dle Fedu na delší dobu) může působit inflačně (v tuto chvíli spíše teoreticky, vzpomeňme jak dlouho bojuje Japonsko s deflačními tlaky po krizi z konce 80. let). V ka ždém přípa