Martin ekonom/ quant/ travel

Výroční konference centrálních bankéřů v v nádherném Jackson Hole Wyomingu nepřinesla (kromě zvýšené intradenní volatility) zase tak nic nového. Je evidentní, že bankéři čekají na další inflační data, která by dále potvrdila klesající tendenci. Poslední jádrová inflace (bez volatilních cen energií a potravin) byla 4,7% p.a., nejni žší od podzimu 2021 (inflace jako celek 3,2% p.a.). Fedem (americkou centrální bankou) preferovaná jádrová PCE inflace (za co se skutečně utrácí) je dokonce nižší na 4,1% p.a. Te ď významnou složku inflačních čísel tvoří nájemné, nicméně nájemné odhadované na základě dotazníku respondetnů vlastnících nemovitosti, ve kterých sami žijí a ani je nepronajímají. Jen odhad, kolik by potenciálně učtovali za nájem. Co více, jedná se o zpoždění mnoha měsíců a při pohledu na indexy nájemného skutečně nabízeného na komerčních serverech je ztřetelný klesající trend. To po přepočtu inflačních čísel se stávajícími čísly z nájemného přibližuje inflaci k 2% p.a., tud íž již

Jist ě není překvapením, že monetární politiky centrálních bank vyspědlých zemí jsou do značné míry koordinovány. Ostatně další příležitostí k diskusi dalších plánů mají světoví centrální bankéři za pár dnů na Jackson Hole ekonomickém sympósiu ve Wyomingu. Centrální  banky západního světa se snaží vést boj s nadměrnou inflací restriktivní monetární politikou. Ne tak japonská Bank of Japan (BOJ), která efektivně stále aplikuje QE a naopak roční inflace kolem 3,3% je p říjemným překvapením po letech boje s deflací ve ztracených dekádách po prasknutí spekulační bubliny 80. let. C ílování krátkodobých sazeb kolem nuly a výnosu 10-ti let ého vládního dluhopisu v pásmu přibližně 0,5% od nuly znamená velkou injekci likvidity, která umožňuje nákupy nejen domácích aktiv, ale take zahranicčních. A tak neni překvapením, že Japonsko je největším vlastníkem amerického vládního dluhu (v mld USD): Tak jak se dostavila po letech “pozitivní inflace”, skončila pandemie, tak se po letech konečně zvyšují