Martin ekonom/ quant/ travel

Závěr týdne byl jistě zajímavý, jednak ve čtvrtek S &P 500 index t éměř 40 bodů nahoru, aby následně šel v pátek téměř 60 bodů dolů. Americká centrální banka (Fed), jak se dalo předpokládat , pozastavila zvyšování své klíčové Fed funds sazby a připojila se k táboru holubiččí politiky dalších hlavních světových monetárních autorit. To vedlo k zvýšení apetitu nákupu rizikových aktiv. Nicméně, nezabránila již páteční inverzi spreadu mezi výnosy do splatnosti 10-ti letého vládního dluhopisu a 3-měsíčního T-Billu (poprvé od roku 2007), jehož záporná hodnota je historicky stabilním prediktorem ekonomické recese: https://martinekonom.blogspot.com/2018/04/pokracujici-zplostovani-vynosove-krivky.html Od roku 2015 jsme měli děvět 0,25 procentních zvýšení Fed funds sazby Fedem do pásma 2,25-2,5%, nicméně výnos 10-ti letého vládního bondu reflektuje z pokrizového minima 1,32% v polovině 2016 jen cca poloviční přizpůsobení se. Navíc výnos do splatnosti německého 10-ti letého vládního

Již jem zmínil v lednu na blogu   zpomalení těžební aktivity texaských ropných společností ve 4. kvartále minulého roku: https://martinekonom.blogspot.com/2019/01/wti-ropa-zpet-k-60.html I tak se zdá, že se porukce ropy zde v USA drží na rekordních úrovních a může dále pokračovat.Dle vládní Energetické Informační Agentury (EIA) se může těžba zvýšit z 12 mil. barelů za den na 13,5 miliónů barelů za den do konce 2020.   Podívejme se na vývoj produkce v tis. barelech za den graficky od 80. let: To je bezpochyby impozantní nárůst. Nicméně, počet vrtů se postupně snižuje od konce minulého roku: Zdá se tedy, že jsou znát postupně fudamentální důsledky financování projektů. Ty mají určité zpoždění a zatímco v období boomu produkce byl kladen důraz na kvantitu, tak nyní investoři do těžebních projektů začínají klást kvalitativně větší důraz na návratnost. A tak kapitálové a dluhové financování břidličných těžařů v roce 2018 pokleslo na 22 miliard USD, což  představuje polovi

Už to vypadalo, že Evropská centrální banka (ECB) nakonec přistoupí i možná tento rok ke zvyšování klíčové refinanční úrokové sazby z 0   (drží na 0 od března 2016). Nicméně tento týden, jako následek snížené makro projekce pro růst a inflaci, přistoupila k posunutí tzv. forward guidance, tj. odhad zvyšování sazby původně v září tohoto roku se odkládá na 2020. Dále pak rozhodla o poskytnutí další série stimulů ve formě půjček bankovnímu sektoru   s dvouletou splatností (od září 2019 do března 2021), tzv. TLTROs 3 (targeted long-term refinancing operations). Očekávaný ekonomický růst by snížen na 1,1% z 1,7% a inflace na 1,2% z 1,6%. Pohlédněme na vývoj refi sazby od roku 2000: Podobně OECD snížila odhad globálního růstu produktu na 3,3% z 3,5% z důvodu nevyřešené obchodní války, zpomalování Číny a “křehké” ekonomiky eurozóny. Úroky jsou tak globálně buď 0 nebo stále velmi nízko a otázkou je, jaké budou mít monetární autority nástroje, objeví-li se z ničeho nic krize (jejíž