Martin ekonom/ quant/ travel

Poslední makro data z USA ukázaly na přetrvávající vyšší inflaci, ale také odolnou ekonomiku, která je schoopná ustát vyšší úrokové sazby. Ačkoliv index spotřebitelských cen zůstává na roční bázi více ja 3x vy šší než centrální bankou (Fed) cílované úrovni, tak trend je postupně klesající a nominální CPI je 6,4% a j ádrová CPI na 5,6% (oproti 9,1 resp. 6,6% minul ý rok) . Maloobchodní prodeje se v prvním měsíci tohoto roku zvýšily o 3%, nejv íce od jara 2021, co ž je klíčové v ekonomice, kde růst tvoří ze 70% soukrom á spotřeba. Koncem týdne vyšly rovněž vyšší než očekávané čísla o indexu cen výrobců PPI, ale i tak klesající roční míra změny sedmý měsíc v řadě na 6% (oproti o čekávání 5,4%). V ývoj PPI za posledních 5 let: To stimulovalo, jak u ž bývá v poslední době zvykem vystoupení představitelů Fedu. Konkrétně Lorrety Mester a Jima Bullarda, že by byli pro vyšší zvýšení klíčové sazby, i když nejsou hlasujícími v FOMC výboru banky  tento rok. To poslalo S &P 500 index na chvíli

I přes zvýšení klíčových sazeb centrálními bankami tento týden (Fed, BOE, ECB) akciové trhy reagovaly růstem a výnosy dluhopisů do splatnosti poklesem. Fed zvýšil svou sazbu o 0.25 procentních bodů do intervalu 4,5 – 4,75% . Tak jak jsem minule zmínil, klesající inflační očekávání od jedno až víceletých dostává monetární politiku do restriktivního teritoria. Stejně tak bankou preferovaná míra jádrové inflace Core PCE, která se meziročně snížila na 4,4% je nyn í již pod Fed funds sazbou: Trhy tedy očekávají, že koncem roku bude, při graduálně obchlazující se ekonomice banka nucena reagovat naopak snižováním sazby nebo minimálně již sazbu dále nezvyšovat, což je dle rozložení pravděpodobnosti v tuto chvíli hlavní scénář na chicagské burze: https://www.cmegroup.com/markets/interest-rates/cme-fedwatch-tool.html Trochu „studenou sprchou“ byl report o mnohem více než očekávaném růstu nových pracovních pozic a poklesu míry nezaměstnanosti v USA na 3,4%, nejni žší míra od 1969! Cílem Fedu je