Martin ekonom/ quant/ travel

Odvetná cla Číny na mimo jiné americkou sóju jistě představují výrazný problém, který je již v posledních týdnech znatelný na klasajícím cenovém vývoji kontraktů této obiloviny na burze v Chicagu. Farmáři musí plánovat svou produkci a priori již předchozí sezónu a nemohou rychle reagovat na náhlé změny trhu či politiky. Na počátku roku, poprvé od roku 1983, americké ministerstvo zemědělství uvedlo, že plánovaná domácí osevní plocha bude pro sóju vyšší než u kukuřice. Zhruba 47% americké produkce sóji jde na vývoz, kdežto u kukuřice je to jen kolem 15%. Tudíž sója je citlivá na poptávku světového trhu a 57% vývozů Spojených států u této komodity absorbuje Čína, respektive absorbovala (u kukuřice je výhoda rovnoměrnějšího rozdělení na více minoritních dovozců jako Japonsko, Mexiko, atd.). Hned za EU se USA řadí mezi nějvětšího exportéra, ale i importéra zemědělských komodit obecně: I když jistě nedojde k úplnému pozastavení amerických vývozů sóji do Číny, tak útlum přináší otázk

Přesněji sentiment individuálních investorů dle Americké asociace individuálních investorů je dle posledních údajů nadprůměrně pozitivní. Pohlédněme graficky na   údaje za týden z 11.7.: Nárůst byčí nálady mezitýdně   ze zhruba 30% na 43% představuje největší zvýšení od listopadu 2016, to jest povolební euforii po zvolení Donalda J. Trumpa do úřadu. A to i přes jeho “úřadování” jako zavádění cel (která samozřejmě nikam nevedou z ekonomického hlediska a mají spíše jednat jako negociační prostředek) a proticel a jejich negativní dopad převážně na emerging trhy a kapitálové trhy (například americké firmy citlivé na cla importovaných statků představují 12% domácího HDP, tak co se týče zisků těchto v akciovém indexu S&P 500, to již je kolem 40% podíl). Manifestace ekonomických problémů s cly a obchodními válkami spojenými se jistě projeví v datech, nicméně se zpožděním. Největší procento nárůstu býčího sentimentu pak pochází dle posledního reportu z poklesu medvědího z cca 39%

Koncem týdne vstoupily v platnost další americká cla pro čínské dovozy v řádu 34 miliard USD na stroje, lékařská zařízení a autodíly. Je opravdu zajímavé, jak se snaží Trumpova administrativa donutit Čínu k rozsáhlejšímu otevření svého trhu. I když ve sporech Světové obchodní organizace ohledně cel Spojené státy kralují, tak Čína je evidentně aktivní v uplatnění stávajícíh bariér na dovozy amerických statků, pohlédněme graficky: Pokračující uplatňování cel však ve vyšším rozsahu poškodí převážně jiné asijské emerging ekonomiky, které jsou dodavatelé do Číny a mají větší procenta exportů na tvorbě hrubého produktu. I když se zdá, že samotné USA poškodí nejméně (americké firmy citlivé na cla importovaných statků představují 12% domácího HDP), tak co se týče zisků těchto v akciovém indexu S&P 500, to ji ž je kolem 40% podíl a dále samozřejmě je zde potenciál akcelerace inflačních tlaků. Čína rovněž navrhla zavedení cel mimo jiné na americkou ropu, nicméně k ohrožení růst