Martin ekonom/ quant/ travel

Je obvylé že při normalizaci monetární politiky centrální banky USA (Fed) a dalších vyspělých zemí dochází při zvyšování sazeb růstu ceny dolarového (či jiné měny dalších vyspělých ekonomik) dluhu a to činí emerging ekonomiky náchylné ke krizím, zvláště při větších deficitech běžných účtů platebních bilancí v zahraničním obchodě  a nízkých devizových rezervách. V roce 2013 jsme mohli zaznamenat první známky náznaků utahování monetární politiky Fedem v rámi ta k zvaného „taper tantrum“ za Bena S. Bernakeho. Tehdy byly náchylné zejména ekonomiky Brazílie, Indie, Indonésie, Jižní Afriky a Turecka. Akciový index MSCI Emerging Market je z lokálního maxima z konce ledna níže o téměř 20%. Pohlédněme na vývoj aktivního kontraktu na mini MSCI Emerging Market Index futures na burze ICE v New Yorku za posledních 12 měsíců: Akciové trhy mladých ekonomik jsou nesmírně volatilní a například zatímco od r. 1994 zaznamenal americký S &P 500 index zaokrouhleno 7 korekcí a 4 me

Respektive myšleno tak,   jak vnímáno převážně investiční komunitou, ve formě rozsáhlejší verze large cap S &P 500 indexu bez reinvestice dividend, který je něco 28 bodů pod lokálním maximem z konce ledna. Tehdy byl býčí trh přerušen v délce 3 245 dní (od března 2009 do ledna 2018). Podívejme se graficky na měsíční data od 90. let: Obecně je definován býčí trh jako 20% a více růst, který je předcházen 20% a větším poklesem.   Pakliže nebude překonáno maximum z 26. ledna a index koriguje o 20% z této úrovně lokálního max. pak bude toto naopak považováno za nastolení medvědího trendu. Stávající býčí trh je, bereme-li v úvahu tyto parametry, druhý nejdelší v historii, po tom trvajícím 4 494 dní od konce 1987 do počátku 2000 (tento bez zaznamenání korekcí 20% a více na bázi uzavíracích cen). To aby stávající růstový trend překonal ten předchozí a byl nejdelší v historii, pak je nutno, aby nedošlo k 20% a více poklesům z dalších rekordních maxim do konce června 2021. V

V posledních měsícíh se jistě na trhu obilovin konají zajímavé pohyby. Je to dáno zvláště recipročními cly Číny vůči nastávajícím americkým importům sóji. Ministerstvo zemědělství USA (USDA) předpovídá v podstatě, zdá se, nejhorší scénář a výzaný nárůst domácích i světových zásob  v sezóně 2018/2019. Odhad se například oproti minulému měsící  zvýšilo téměř 40%! Podobně USDA predikuje  vyšší odhady zásob u kukuřice. I když ministerstvo má predikci zvýšené zahraniční importní  poptávky po americké pšenici, tak v podstatě ceny všech obilovin šly nakonec silněji níže na závěr týdne. Začátek tohoto roku měly naopak hedge fondy a další tradeři pozičně nasměrováno na růst ceny. Zvláště u sóji, kde predikce vyšší poptávky Číny a další faktory vedly poprvé za 35 let američtí farmáři zaseli více sóji než kukuřice. Nyní je situace opačná a pozičně jsou na prodejní straně (i když ne tak extrémně jako u kávy). Viz. názorná redukce pozic hedge fondů jako zelená křivka pod cenovým grafem:

I p řes trochu vyšší očekávání, s ohledem na Trumpovy reformy daní a podpory infrastruktury, americká ekonomika rostla silněji ve 2. kvartále 4,1% na roční bázi. Avšak je nutno vzít v potaz, že faktory ovlivňující růst mají vždy zpoždění a tak se může Trumpova administrativa stále dobře „vézt“ na práci Obamovy administrativy a dále čtvrtletní růsty nad 4% nejsou zase tak nic neobvyklého krátkodobě, i když se jedná o nejrychlejší tempo růstu od roku 2014. Pohledem na předešlé roky v historii je zřejmé, že čtvrtletní růsty 4% a více nejsou neobvyklé: Samozřejmě jak ve vyspělých zemích roste nominální  či reálný základ produktu, tak v budoucnu vždy nižší procento z vyššího základu může znamenat více. A tak 4% dnes znamená mnohem více než stejné procento v minulosti (stejně tak kupříkladu 2% růstu vyspělé ekonomiky může znamenat více než např. 6% růstu rozvojové ekonomiky, a podobně). Za růstem stojí silná soukromá spotřeba a konečně také akcelerace kapitálových výdajů firem.