Martin ekonom/ quant/ travel

Stávající konflikt mezi Izraelem a Hamásem jistě evokuje něco z historie. Koncem října 1973 americký prezident Nixon požádal Kongres o 2,2 miliardy USD z áchranného financování pro Izrael. Tehdy se jednalo o Jomkipurskou válku. Ta začala 6.10.1973 jako útok Egypta a Sýrie ne Izrael ( 7.10. za útočil Hamás na Izrael).  Podobnost z minulosti zde nekončí. Inflace byla vysoko. Polularita amerického prezidenta nízko. Status supervelmoci USA byla testována Sovětským svazem. Následně tehdy kartel pod názvem Organization of Arab Petroleum Exportinng Countries (OAPEC) zavedl embargo na v ývoz ropy do západního světa jako odveta za podporu Izraele. Pohlédněme na reakci ceny ropy ve stálých cenách 2007 ( vyznačeno žlutě): Embargo a produkční škrty vyšponovaly cenu cenu komodity do začátku 1974 o téměř čtyřnásobek! To jest nic p říjemného a proto stávající konflikt je nutno manažovat s respektem a izolovaně, nikoliv ve smyslu proti islámským režimům, a podobně jelikož jak jsem psal minule několikr

Zní to paradoxně, ale v posledních týdnech jsme mohli zaznamenat poklesy jak na akciových tak dluhopisových trzích. Americký ISM průmyslový index se minulý měsíc zvedl zpět blíže k neutrální úrovni ( 50 ) na 49 z 47,8. Exportní data s Asie se rovněž zlepšila. Inflační očekávání mají klesající tendenci a 1-3 let á směřují k 3%. Ostatn ě Citi index ekonomických překvapení a akciový S &P 500 maj í nyní negativní korelaci: Americk ý akciový index jistě zaznamenává slabší výkonnost danou sezónními vlivy a korekcí k 200-denn ímu klouzavému průměru. Problémem je nejistota ohledně úrokových sazeb do budoucna, kdy centrální banka (Fed) naposledy naznačila vyšší na delší dobu. To spustilo pokračování downtrendu u vládních dluhopisů s delší splatností (růst výnosu do splatnosti) a efektivně růst rizikové prémie (nevysvětlitelné očekávaními inflace a krátkodobých sazeb). Výnos 10-ti letého T-Notes začal rok s výnosem do splatnosti 3,79% a n yní se již pohybuje na 4,8%. Vy šší sazby jsou jist