Martin ekonom/ quant/ travel

Po konsolidaci, kterou jsem zmínil v polovině měsíce září, se cena ropy vydala opět nahoru. Aktivní kontrakt US benchmarku WTI je nejvýše od počátku července přes 73 USD za barel, Brent pak přes 82 USD za barel. Za měsíc Brent zaznamenal nárůst 6,8% a za kvartál 4,1%. WTI zhodnotil v září 4,9%, nicméně za kvartál byl WTI níže 1,2%. Apreciace ceny byla významná i přes to, že za týden končící 21. září došlo k překvapivému mírnému nárůstu komečních zásob komodity zde v USA o 1,85 miliónů barelů na 396 miliónů barelů (jistě se v tuto chvíli dá hovořit spíše o ojedinělém navýšení v klesajícím trendu zásob od dubna 2017). Pro narůstající cenu černého zlata hovoří   jistě vývoj ekonomických cyklů obecně a inflační beta, či historicky várazně podceněné komodity v poměru k akciovému trhu, což jsem již zmínil v minulých příspěvcích . Ale také příchozí sankce vůči Iránu počátkem listopadu a hrozba nutnosti dodat komoditu odjinud (a také pří výpadcích i jinde jako Libyi, či kolapsu produkce

Tento týden Donald J. Trump potvrdil zavedení dalších cel a to 10% na 200 miliard čínských vývozů do USA (celkově nyní 250 mld, cca polovina exportů ekonomiky do Spojených států). Důvodem je přinutit Čínu nastolit spravedlivější podmínky v zahraničním obchodě, nikoli založené na údajné manipulaci měny, porušování pravidel duševního vlastnictví, a podobně. S ohledem na to, že Čína zřejmě nebude dlouho připouštět žádná porušování a Trumpova administrativa bude neústupná v žádosti o strukturální změny, tak volatilita je jistá do doby, než k negociačním dohodám dojde. Ministr financí Steve Mnuchin pozval zástupce čínské vlády do Washingtonu DC na jednání na 27-28.9. a bude zajímavé sledovat, zda k němu dojde po potvrzení extra cel. Čína již reagovala odvetou 5-10% cel na 60 miliard USD importů z USA   s účinností 26. září. Teď co se týče jen čistě cel, Čína samozřejmě nemá moc šancí, jelikož existuje značný nepoměr mezi tím kolik vyváží do Spojených států a kolik amerických statků dováží

Graficky na daily úsečkách u WTI ropy potenciální formování hlava ramena, nebo možná také vlajkové konsolidace na další růst. V intradenních pohybech relativně rychlé nárůsty v kombinaci s následnými návraty k průměru.   Dále pak faktor hurikánu Florence a inverzně na cenu chystané další cla na čínské statky. To   vše vytváří nejen v posledních dnech mnoho nejistoty o dalším směrování ceny černého zlata. Dle Mezinárodní energetické agentury IEA vzrostla globální produkce komodity nad rekordních 100 miliónů barelů za den. Nicméně, jak jsem již na blogu zmínil, problémy s produkčními deficity Venezuely, postupné omezování nákupů Iránské ropy před sankčním datem 4. listopadu, kde budou redukce eskalovat a zejména pak historicky rekordně podhodnoceným komoditním trhem vůči akciím rýsuje možnost pokračování růstové cenové trajektorie. Trh i při růstu produkce je docela „těsný“, což ukazují zásoby OECD, které byly koncem července 50 miliónů barelů pod 5-ti letým průměrem a v USA dl

V teorii se často hovoří o kvalitním portfolio mixu 60% akcií a 40% dluhoposů, jež by mělo zaručit relativně kvalitní výnos při minimalizaci propadů. Samozřejmě, jak to bývá, praxe je zcela něco jiného, respektiveje   mnohem komplexnější. Jednak, vezmeme-li různou volatilitu akcií a dluhopisů, jež je navíc nestabilní v čase, tak dle risk parity, kdy stejný cílovaný 60/40 portfolio mix doáhneme při uvedení na stejný základ volatility, pak bude skutečný „cash“ příděl na jednotlivé komponenty často spíše 30% akcií a 70%   dluhopisů. Princip normalizace kontraktů dle volatility v případě využití futures kontraktů jak ji provádíme v praxi jsem zmínil zde . Na podobném principu pak funguje kalkulace u ostatních aktiv. To je pro případ, máme-li pomocí dluhopisů „hedgeovat“ negativní pohyby na akciovém trhu.   A s tím souvisí další bod a to je otázka kvality dluhopisů jako hedge instrumentu v dnešní době a do budoucna. Úrokový výnos do splatnosti dluhopisů v USA  postupně klesal od 80. l

Již mnohokrát jsem zde na blogu , ale i různě jinde zmínil uptrend u ceny ropy. Je to dáno především klasickým historickým příkladem akcelerace poptávky, zejména v závěrečných fázích růstových ekonomických cyklů. Tak jak centrální banky postupně normalizují monetární politiku po finanční krizi   a připravují se na přechod z dezinflační fáze do inflační, tak ceny komodit včetně ropy (energie tvoří například v Goldman Sachs GSCI komoditním indexu 2/3 podílu) mají tendenci růst. Tak zvaná inflační beta neboli citlivost ceny aktiva na změny inflace je nejvíce historicky patrná právě u komodit: Růst komoditního indexu GSCI začal být patrný od března 2016, nicméně relativně s ohledem na ten akciový jako S &P 500 je cena komodit historicky na rekordn ím minimu, což je patrné na poměrové grafu od 70. let: Samozřejmě vždy existují potenciální rizika a jak jsem uvedl minule , jedním z nich je hrozba upadnutí emerging ekonomik do hlubší krize zásluhou politicko-ekonomi