Martin ekonom/ quant/ travel

Za první pololetí 2022 se Spojen é státy staly největším světovým exportérem zkapalněného zemního plynu (LNG}. V porovn ání s druhým pololetím minulého roku se jedná o nárůst vývozů o 12%. To při zvýšení produkční kapacity a z důvodu zvýšení LNG cen na mezinárodním trhu a zvýšené poptávky, zejména v Evropě. Vývoj amerických exportů za poslední roky: Ceny LNG na TTF v Nizozemí se pohybují tento rok na rekordních 31 USD za mili ón Britských termálních jednotek (MMBtu) a v Asii kolem 29,50 MMBtu. N ejvíce amerických exportů ( 71%) směřovalo do EU a Velké Británie, kde se importy za první pololetí 2022 zvýšily o 63 %! Evropa tak importuje v ětšinu LNG poměrově 47% z USA, 15% z Kataru, 14% z Ruska a 17% z Afriky. V červnu tak poprvé, při výpadcích ruského zemního   plynu, dovážela EU více plynu z USA než potrubím z Ruska. Probl émem je, že nějaký čas vezme než se vybuduje potřebná importní kapacita v EU. Zatímco Španělsko má v provozu 6 terminálů, Francie a Turecko mají 4, It álie 3, t

Jak jsem psal minule dle Atlanta Fed modelu existuje velká šance na meziroční pokles reálného HDP USA za 2. kvartál. To by byl další pokles v řadě a technicky recese (zde podstatné slovo “technicky”). Toto je naprosto klíčpvé pro investory do riikových aktiv jako akcie. A navíc za pokračujcího utahovaání monetární politiky centrální bankou (Fed) v ekonomické krizi při boji s vyšší inflací by z krize dokázalo udělat potenciálně super-recesi. I když stávající valuace započítává mírnou recesi jak jsem již uváděl v minulých příspěvcích, určitě ne tu klasickou v pravém slova smyslu. V takovém případě bychom museli počítat s poklesy zisků firem v indexu S&P 500 kolem 25% a p řípadě i více. Při stávající ziskové síle indexu kolem 216 USD na akcii a poklesu o 25% se dostaneme k 162 USD na akcii. To p žedstavuje profity zaznamenané v 2019 a hodnotu indexu tehdy kolem 3 200, to by znamenal propad S&P 500 ze současné úrovně o dalších 15%. Nicm éně, ekonomická recese je stanovena nikoliv

Teze Miltona Freednama vycházející z kvantitativní teorie peněz, že inflace je monetární fenomén by se dala pro dnešní podmínky poupravit na fenomén cen energií. Roční inflace v USA bylav květnu 8,6%, nejv íce od konce 1981. Te ď, když detailně očistíme od tohoto čísla komponenty mající vztah k energiím jako ceny letenek, přeprava zboží, ceny nových a použitých automobilů a podobně, pak se dostaneme na polovinu, to znamená inflaci spíše k 4%. Skute čně, pohledem na centrální bankou (Fed) preferovaný ukazatel jádrové PCE inflace je trend již několik měsíců klesaj ící: Jak jsem psal minule, pomocí redukce efektu bohatství se snižuje poptávku v ekonomice.To vše bez toho aniž by se musely razantně zvyšovat sazby / redukovat bilance Fedu. Sta čí takzvaný „jawboning “. Ostatně dle posledního odhadu HDP za 2. čtvrtletí od Atlanta Fedu, který je v mínusovém teritoriu, jsme pravděpodobně již technicky (dva kvartály klesající produkt) v recesi ekonomiky : A to při klíčové sazbě kolem 1,6%, hi