Inflace je vždy a všude energetický fenomén

Teze Miltona Freednama vycházející z kvantitativní teorie peněz, že inflace je monetární fenomén by se dala pro dnešní podmínky poupravit na fenomén cen energií. Roční inflace v USA bylav květnu 8,6%, nejvíce od konce 1981. Teď, když detailně očistíme od tohoto čísla komponenty mající vztah k energiím jako ceny letenek, přeprava zboží, ceny nových a použitých automobilů a podobně, pak se dostaneme na polovinu, to znamená inflaci spíše k 4%. Skutečně, pohledem na centrální bankou (Fed) preferovaný ukazatel jádrové PCE inflace je trend již několik měsíců klesající:

Jak jsem psal minule, pomocí redukce efektu bohatství se snižuje poptávku v ekonomice.To vše bez toho aniž by se musely razantně zvyšovat sazby/ redukovat bilance Fedu. Stačí takzvaný „jawboning “. Ostatně dle posledního odhadu HDP za 2. čtvrtletí od Atlanta Fedu, který je v mínusovém teritoriu, jsme pravděpodobně již technicky (dva kvartály klesající produkt) v recesi ekonomiky:

A to při klíčové sazbě kolem 1,6%, historicky na minimálních hodnotách, podobně výnos do splatnosti 10-ti letého vládního dluhopisu na 2,88%. Ukázka toho, jak konstantní vyvolávání negativního sentimentu v médiích a na trhu dokáže vše otočit o 180 stupňů během pár měsíců.

Za uplynulý měsíc se cena kontratu WTI ropy snížila o zhruba o 6% a zemního plynu o 33%, podobně u obilovin, kovů, atd.  Bude tedy zajímavé sledovat další čísla o inflačním vývoji (13.7.). Produkce ropy v USA je take postupně rostoucí:

I když zajisté ne na plné produkční kapacitě, tak kartel OPEC se bude spíše držet nižšího tempa zvyšování těžby. To předává otěže na Spojené státy jako klíčévého producenta, který má redukovat stávající výpadky v nabídce. Problémem je, že oproti nedávné minulosti vyžadují investoři do olejářských firem větší kapitálovou disciplínu poté, co realizovali ztráty v břidličné revoluci a každý dodatečný projekt je nyní zvažován důkladně. Také vyšší ceny vstupů a nedostatek pracovní síly dané pandemií potřebují čas k návratu do plné produkční kapacity. Nicméně, postupně tyto překážky budou eliminovány a do konce tohoto roku  se můžeme dočkat výrazného zvýšení těžby.

Samozřejmě, cena finálních energií jako benzínu je pak samostatná kapitola, jelikož se jedná o komplikovanjší dodavatelský řetzec. Těžaři ropy vlastní jen 1% z celkového počtu benínových stanic. Ropa musí být primárně zpracována na produkty a ty zobchodované na trhu. Stanice nastavují ceny dle očekávaných akvizičních nákladů od lokálních distributorů, daní a operačních nákladů stanice (nájem, přepravní náklady, apod.) a  přiměřené ziskové marže. Pohlédněme na procentuální vliv ceny ropy na cenu benzínu a dieslu:

Ztohoto důvodu je zřejmé, že potenciál nižších finálních cen energií pro spotřebitele může mít zpoždění a tak vyšší inflační čísla mohou přetrvávat i když na burze už ceny klesají.

Je jistě důležité dále podporovat projekty na „zelenou energii“,zejména pak produkci vodíku, který má, dle mho názoru, mnohem větší potenciál než baterie a o firmách jako FuelCell Energy, Plug Power, a dalších ještě uslyšíme více, tak v této kritické době stále platí klasické: drill, baby, drill.

Závěrem se pojďme podívat na vývoj cen na populární kontrakty WTI ropy a RBOB benzínu a jejich poměrový spread na burze v Chicagu za posledních 12 měsíců (SOL Trader, denní data):

 

Upozornění:  Nejedná se o investiční doporučení, článek má jen a pouze vzdělávací charakter. Obchodování instrumentů ať již burzovních nebo mimoburzovních s sebou nese potenciální velké riziko, nejen výnos a není vhodné pro každého.  Rozhodnutí obchodovat je odpovědností každého jednotlivce a jedině on/ ona sám(a) nese za svá rozhodnutí plnou odpovědnost. Nikdy se nepouštějte do obchodů, jejichž podstatě plně nerozumíte. Minulé výnosy nejsou garancí výnosů budoucích.