Martin ekonom/ quant/ travel

Tento týden překvapil guvernér americké centrální banky Jerome Powell na konferenci National Association of Business Economics (NABE) ve Washingotnu DC, když připustil, že Fed j otevřen možnosti zvyšovat sazby více jak 25 bazických bodů na řádném čí mimořádném zasedání. Je evidentní, že  ne jen americká, ale další ekonomiky směřují s větší pravděpodobností do stagflace. Zatímco poruchy nabídkového cyklu dané pandemií odezní, pak stávající konflikt mezi mezi Ruskem a Ukrajinou vede k trvalejším vyšším cenám klíčových komodit (jichž jsou dané země výraznými světovými producenty), jež není možné rychle substituovat nebo zvýšit produkci rychle jinde. Staglace vzniká zýsluhou negativního nabídkového šoku, kdy kritické inputy jako energie nebo práce se stávají nedostatečné a roste jejich cena. Při tom dochází k poklesu reálného ekonomického růstu. Naposledy, kdy k ní došlo bylo v 70. letech, kdy došlo k akceleraci ceny ropy po embargu kartelu OPEC. Index spotřebitelskýc cen vzrostl nad 10%

Každá válka, jako ta nyní mezi Ruskem a Ukrajinou, představuje zajisté obrovskou tragédii, ztrátu životů, domovů a potenciálně celé země. Z ekonomického hlediska, narušení důležitých produkčních a logistických kapacit, což je možné sledovat převážně nyní na komoditních trzích u pšenice (limitní pohyby nahoru), ropy, plynu, kovů a podobně. Podobně reagují měnové trhy, kdy dochází k rozprodávání měn zemí v konfliktu a těch v jeho blízkosti a útěk do bezpečného USD. U trhu rizikových aktiv jako akcie je v počátcích průběh stejný (propad), nicméně jejich anticipární charakter definuje trajektorii vývoje odlišně po uplynutí týdnů či měsíců. Jisté je, že akcie nemají rády nejistotu, což je zřejmé nyní a odhadnout budoucí vývoj válečného konfliktu není možné. Těch scénářů existuje skutečně mnnoho. A tak s ohledem na predikci vývoje akciového trhu je dobré pohlédnout do historie. Během 6 měsíců od počítku I. světové války v 1914 poklesl Dow index o v íce jak 30%. S tím jak se v podstatě za