Stagflace a vývoj aktiv

Tento týden překvapil guvernér americké centrální banky Jerome Powell na konferenci National Association of Business Economics (NABE) ve Washingotnu DC, když připustil, že Fed j otevřen možnosti zvyšovat sazby více jak 25 bazických bodů na řádném čí mimořádném zasedání. Je evidentní, že  ne jen americká, ale další ekonomiky směřují s větší pravděpodobností do stagflace. Zatímco poruchy nabídkového cyklu dané pandemií odezní, pak stávající konflikt mezi mezi Ruskem a Ukrajinou vede k trvalejším vyšším cenám klíčových komodit (jichž jsou dané země výraznými světovými producenty), jež není možné rychle substituovat nebo zvýšit produkci rychle jinde.

Staglace vzniká zýsluhou negativního nabídkového šoku, kdy kritické inputy jako energie nebo práce se stávají nedostatečné a roste jejich cena. Při tom dochází k poklesu reálného ekonomického růstu. Naposledy, kdy k ní došlo bylo v 70. letech, kdy došlo k akceleraci ceny ropy po embargu kartelu OPEC. Index spotřebitelskýc cen vzrostl nad 10% poprvé od 40. let, růst ekonomiky prudce oslabil a nezaměstnanost se zvýšila z 4,6% v 1973 na přes 9% v 1975. I když v 70. letech se stagflace nakonec změnila v recese 74-75 a 79-82, tak tato nemusí nutně vést k ekonomické krizi jako takové.

Klíčové budou akce centrální banky, která naděrným zvyšováním sazeb pro omezení poptávky v ekonomice a omezení růstu cenové hladiny, může poptávku zredukovat do té míry, že ekonomiku tímto do recese nakonec uvrhne.

V 70. letech byl podobný vývoj co se týče růstu cenové hladiny, nezaměstnanosti i růstu produktu jako dnes, nicméně úroky a výnosy vládních dluhopisů byly odlišné a podstatně vyšší. Výnos 10-ti letého vládního dluhopisu nebyl níže než 5,3% a v průměru byl za 10 let 8% (dnes 2,47%). Klčová sazba Fedu byla nejníže 2,25% (dnes 0,25-0,50%). Vývoj akcií, dluhopisů a hotovosti byl:

S&P 500 tak v průměru zhodnocoval i v této těžké periodě kolem 6% p.a., i když prudké zvyšování klíčové sazby centrální bankou i k 20% v 1979 přispělo k lepší průměrné výkonnosti hotovosti (alespoň nominálně, reálně ztráta). Komodity pak v průměru zhodnocovaly 20% ročně – průběh který je patrný i dnes.

Jenou z příležitostí při dnešních nízkých sazbách a o potenciálním dlouhdobějším cyklu zvyšování klíčové úrokové sazby Fedem je klesající cenový trend na kontraktech vládních dluhopisů. Zvláště pak, kdy Fed dále přistoupí zřejmě od května ke kvantitativnímu utahování (QT) a odporovávání dluhopisů jakožto dalšímu nástroji restriktivní monetární politiky. Podobně bude nabídku vládních papůru na trhu zvyšovat vláda, pro financování dávek a substitucí a další fiskální expanze na podporu ekonomiky. Pohlédněme na příklad jedné trend strategie na 10-ti leté vládní noty, obchodované v reálu ve fondu:

Zde je pozorovatelný obrat trendu od 2021 a postupný přechod na četnější prodejní signály. Zrcadlově tak kdy po utažení monetární politiky za éry guvernéra Paula Volkera v na počátku 80 let došlo k nádhernému dluhopisovému uptrendu na desetiletí (cyklus snižování klíčové sazby a inverzně růst cen dluhopisů, což vygenerovalo „dluhopisovému králi“ Billu Grossovi miliardy USD), tak dnes je situace opačná a existuje potenciálně naopak možnost dlouhodobějšího downtrendu.

Závěrem se pojďme podívat na vývoj cen kontraktů na americké 10-ti leté a 2-leté vládní dluhopisy a jejich poměrový spread na burze v Chicagu od počátku roku (SOL Trader, denní data):

Upozornění:  Nejedná se o investiční doporučení, článek má jen a pouze vzdělávací charakter. Obchodování instrumentů ať již burzovních nebo mimoburzovních s sebou nese potenciální velké riziko, nejen výnos a není vhodné pro každého.  Rozhodnutí obchodovat je odpovědností každého jednotlivce a jedině on/ ona sám(a) nese za svá rozhodnutí plnou odpovědnost. Nikdy se nepouštějte do obchodů, jejichž podstatě plně nerozumíte. Minulé výnosy nejsou garancí výnosů budoucích.