Akcie a válka

Každá válka, jako ta nyní mezi Ruskem a Ukrajinou, představuje zajisté obrovskou tragédii, ztrátu životů, domovů a potenciálně celé země. Z ekonomického hlediska, narušení důležitých produkčních a logistických kapacit, což je možné sledovat převážně nyní na komoditních trzích u pšenice (limitní pohyby nahoru), ropy, plynu, kovů a podobně. Podobně reagují měnové trhy, kdy dochází k rozprodávání měn zemí v konfliktu a těch v jeho blízkosti a útěk do bezpečného USD.

U trhu rizikových aktiv jako akcie je v počátcích průběh stejný (propad), nicméně jejich anticipární charakter definuje trajektorii vývoje odlišně po uplynutí týdnů či měsíců. Jisté je, že akcie nemají rády nejistotu, což je zřejmé nyní a odhadnout budoucí vývoj válečného konfliktu není možné. Těch scénářů existuje skutečně mnnoho. A tak s ohledem na predikci vývoje akciového trhu je dobré pohlédnout do historie.

Během 6 měsíců od počítku I. světové války v 1914 poklesl Dow index o více jak 30%. S tím jak se v podstatě zastavila světová ekonomika, tak přišlo rozhodnutí zastavit obchodování na několik měsíců. Po znovuotevření zhodnotil akcioový index v 1915 o 88%. Válka trvala až do 1918 a Dow během válečné periody zhodnotil celkově o 43%. (8,7% p.a.). Podobný vývoj je patrný v případě II. světové války a od 1939 do 1945 zhodnotil Dow o 50% (7% p.a.), oslaboval postupně do poloviny 1942 a následně přišel výrazný býčí trh, kdy stále válka pokračovala další roky. V případě Korejské války v 50. letech aprecioval Dow o 60%, na přelomu 60. a 70. let (65-73) běhen války ve Vietnau byl Dow v plusu (43%, tj. 5% p.a.). V moderní periodě pak můžeme v rámci válečných konfliktů/ krizí sledovat následující:

Je evidentí, že s vyjímkou ropného embarga v 70. letech americkému akciovému trhu netrvalo dlouho po původním propadu, aby vyrovnalo pokles.

Stejně tak jako u pandemie se jedná u válečného konfliktu o externí šok a rozodující je to, jaký bude mít finálně vliv na systematický chod ekonomiky do budoucna a zda skutečně povede k silné recesi či nikoliv.

Je zřejmé, že Rusku a Ukrajina mají významný podíl na globální nabídce klíčových komodit. Zejména Rusko, kde představují zemní plyn 17%, ropa 12%, paládium 40%, platina 12%, pšenice, hnojiva až 16%, a tak dále, celosvětové produkce. Tudíž porušení v nabídce znamená růst cenové hladiny v případě nenalezení substitučních kanálů. To znamená posunutí dosažení inflačního vrcholu (danou původně pandemickým omezením nabídky) na později  a potenciál stagfačního vývoje ekonomik převážně v Evropě a Ásii.

Oproti tomu silnější popandemický ekonomický růst, silné bilance spotčebitelů a firem a menší energetická intenzita ekonomik oproti stavu před 60 lety budou fungovat jako silný polštář proti recesním tlakům. V USA představují výdaje na energie a potraviny 12% z celkových spotřebitlských výdajů versus 25% kdysi.

Tak či onak je dobré být vždy a v každém okamžiku diverzifikován rovněž v historicky nekorelovaných aktivech a strategiích (long/ short).

Závěrem se pojďme podívat na vývoj populárních kontraktů na akciový index mini S&P 500 (ES) a WTI ropu (GCL) a jejich poměrový spread za poslední měsíce na burze v Chicagu (SOL Trader, denní data):

 

Upozornění:  Nejedná se o investiční doporučení, článek má jen a pouze vzdělávací charakter. Obchodování instrumentů ať již burzovních nebo mimoburzovních s sebou nese potenciální velké riziko, nejen výnos a není vhodné pro každého.  Rozhodnutí obchodovat je odpovědností každého jednotlivce a jedině on/ ona sám(a) nese za svá rozhodnutí plnou odpovědnost. Nikdy se nepouštějte do obchodů, jejichž podstatě plně nerozumíte. Minulé výnosy nejsou garancí výnosů budoucích.