Relativně výhodnější small-caps akcie

I přes zvýšení klíčových sazeb centrálními bankami tento týden (Fed, BOE, ECB) akciové trhy reagovaly růstem a výnosy dluhopisů do splatnosti poklesem. Fed zvýšil svou sazbu o 0.25 procentních bodů do intervalu 4,5 – 4,75%. Tak jak jsem minule zmínil, klesající inflační očekávání od jedno až víceletých dostává monetární politiku do restriktivního teritoria. Stejně tak bankou preferovaná míra jádrové inflace Core PCE, která se meziročně snížila na 4,4% je nyní již pod Fed funds sazbou:

Trhy tedy očekávají, že koncem roku bude, při graduálně obchlazující se ekonomice banka nucena reagovat naopak snižováním sazby nebo minimálně již sazbu dále nezvyšovat, což je dle rozložení pravděpodobnosti v tuto chvíli hlavní scénář na chicagské burze: https://www.cmegroup.com/markets/interest-rates/cme-fedwatch-tool.html Trochu „studenou sprchou“ byl report o mnohem více než očekávaném růstu nových pracovních pozic a poklesu míry nezaměstnanosti v USA na 3,4%, nejnižší míra od 1969! Cílem Fedu je naopak ochlazení trhu práce, pro omezení mzdových tlaků na inflaci. Jakkoliv volatilní na měšíční bázi, tak ale i 3-měšíční průměr tvorby nových pozic kolem 300 tisíc měšíčně poukazuje na nakumulovanou poptávku po práci po pandemii. Dále, a to je důležité nepoukazuje na bezprostřední recesi ekonomiky. To v kombinaci s neakcelarujícími průměrnými hodinovými výděleky (naopak klasající tempo růstu) vytváří pozitivní prostředí:

Atlanta Fed předpovídá v tuto chvíli růst reálného HDP za 1. kvartál 0,7%. Čili, pokud banka nebude chtít pokračovat silněji v utahovování monetární politiky a přistoupit na chybu, kterou dělal tehdejší guvernér Volker, jež neomaleně zvyšoval sazby do již klesající inflace (s následkem výrazné recese), pak je možné, že nedojde k silnější recesi a povede se žádaný „soft landing“.

To by byl pozitivní scénář pro riziková aktiva jako acie. Forward P/E poměr pro large-cap S&P 500 index se pohybuje kolem 18, což je pod 5-ti letým průměrem, ale již nad 10-ti letým průměrem.Naopak u small-cap indexů můžeme zaznamenat historicky podprůměrnou valuaci:

Během poslední dekády měly smal-caps v průměru 2,27 procentních bodů nižší roční výnos než S&P 500. Historicky však jsou naopak small-caps výkonostně níže než large-caps jen 27% času. Od 1926 do 2020 small-caps měly průměrný roční výnos o 1,6% vyšší než large-caps. Což je logické a dáno nutnou prémií za riziko, nižší likviditu, a podobně. Je nutné si však také uvědomit, že v periodě nulových sazeb, vzniklo mnoho „kostlivců“ na na konci 2022 bylo v small-cap indexu 40% firem neprofitabilních. Tak případné další uthahování Fedem může být pro tyto společnosti výzvou. Nicméně, tak či onak, před dalším býččím trendem na akciových trzích jsou small-caps valuačně připraveny relativně velmi výhodněji.

Závěrem se pojďme podívat na vývoj polulárních index kontraktů na large-cap mini S&P 500 a small-cap mini Russell 2000 a jejich poměrový spread na burze v Chicagu, od konce 2020 (SOL Trader, denní data):

 

Upozornění:  Nejedná se o investiční doporučení, článek má jen a pouze vzdělávací charakter. Obchodování instrumentů ať již burzovních nebo mimoburzovních s sebou nese potenciální velké riziko, nejen výnos a není vhodné pro každého.  Rozhodnutí obchodovat je odpovědností každého jednotlivce a jedině on/ ona sám(a) nese za svá rozhodnutí plnou odpovědnost. Nikdy se nepouštějte do obchodů, jejichž podstatě plně nerozumíte. Minulé výnosy nejsou garancí výnosů budoucích.