Mantra ceny a klouzavého průměru

Finanční média jsou obvykle ve střehu, když se cena přibližuje klíčovým úrovním klouzavých průměrů. Klasickým příkladem je 200-denní jednoduchý klouzavý průměr. Samozřejmě osobně sám často pečlivě sleduji jako potenciál zlomení trendu (naposledy na americkém akciovém trhu před pár týdny na S&P 500) a taky krásné zvýšení tržní aktivity s možností využití pro intradenní trendové obchody na futures trzích . Jsou však dané situace rigorózně kvantitativně směrodatné jako samotný signál pro vstup nebo výstup z trhu?

Vezmeme-li historii posledních 90 let denních úseček indexu a zavírací ceny, pak americké akcie byly zaokrouhleně  66% času nad 200-denním průměrem (SMA) a 33% pod. Průměrný denní výnos nad byl 0,09% a -0,10% pod s volatilitou dle směrodatné odchylky 14,6% nad a 24,6% pod. Od roku 1997 pak zavírací cena byla pod 200D SMA 75 krát, nicméně k tržním korekcím došlo v pravém slova smyslu (nad 10% drawdown) jen 11 krát. 

Prof. Jeremy Siegel z Wharton Business School testoval komparaci výnosů při čistém nákupu a drž a výnosů při obchodování signalů zavírací ceny akcií Dow Jones indexu a 200 D SMA za periodu 1886 – 2012 (výstup při propadu ceny pod SMA a zpětný nákup při překřížení nad). Pro eliminaci šumu přidal dále 1% bod nad a pod SMA pro potvrzení nákupních a prodejních signálů. I když signály umožnily být mimo trh při závažných poklesech v období velkých krizí 1929 či 2007 a dalších, tak stejně čistého byl výnos plain-vanilla nákup a drž 9,4% p.a. a 8,1% p.a. pro signaly křížení.

Stejně tak  testování quant AOS strategií na dalších trzích poukazuje u jednoduchého křížení ceny a SMA na relativně ne tak příliš kvalitní metodu vstupů a výstupů. Pohlédněme na sílu jednotlivých vstupních signálů pro portfolio 56 komoditních futures kontraktů za periodu 30 let na denních úsečkách s look-back parametrem 10 dní jako příklad:

Je vidét, že jednoduchá technika vstupu na základě ceny a klouzavého průměru (Moving average technika) negeneruje relativně tolik (jen 900 tis. USD) / nemá tak dobré statistiky (např. Max profit per day) jako některé vybrané další metody v daném testu (Dual moving average, a další). A to navíc při produkci většího počtu vstupů (65 532) ve testované periodě, i když nákladově není u futures větší počet obchodů žádný větší problém (náklad vyjádřený v Sharpeho poměru je tisícinové číslo oproti akciím, kde je již desetinové, což je u Sharpeho poměru hodně – viz. například: Robert Carver:  “Systematic trading, A unique new method for designing trading and investing systems”, Harriman House LTD, September, 2015). Stejným způsobem bychom mohli dokázat podobné statistiky při použití větších look-back parametrů (20, 30, a dále).

Nicméně, výše popsané je pro swing/ trend metody na denních úsečkách. Odlišná situace může být u intradenních mnohem kratších timeframů (1, 5, 15, 30 min., apod.). Zde v reálné praxi narážím i na velmi kvalitní AOS strategie pracující s cenou a klouzavými průměry, kromě jiného. To které strategie, zda intrada, swing nebo dlouhodobé trend performují lépe činikoliv jsem zmínil například zde. 

Závěrem se pojďme podívat na cenový vývoj populárního kontraktu mini S&P 500 a jeho 200-denní klouzavý průměr za poslední roky na burze v Chicagu (SOL Trader, denní data):

Upozornění:  Nejedná se o investiční doporučení, článek má jen a pouze vzdělávací charakter. Obchodování instrumentů ať již burzovních nebo mimoburzovních s sebou nese potenciální velké riziko, nejen výnos a není vhodné pro každého.  Rozhodnutí obchodovat je odpovědností každého jednotlivce a jedině on/ ona sám(a) nese za svá rozhodnutí plnou odpovědnost. Nikdy se nepouštějte do obchodů, jejichž podstatě plně nerozumíte. Minulé výnosy nejsou garancí výnosů budoucích.