Dosáhl akciový trh dno?
To je jistě „miliónová“
otázka a je nutno si uvědomit, že rozhoduje jak rychle se podaří ekonomikám
dostat se zpět k plné aktivitě po nucených odstávkách způsobených pandemií
COVID-19. Máme-li vyjít z historie,
tak pandemie v minulosti neměly v řádu 3-6 měsíců vliv a v průměru světové akciové trhy
naopak zhodnotily o 3 respektive 8.5%. Zde však nyní panuje výrazná nejistota a panika hnaná médii zasahující výrazně
do ekonomické činnosti firem a spotřebitelů a také trhy korigovaly z relativně
vysoké valuace. Jak jsem rovněž zmínil minule, je nutné si uvědomit, že ještě
před propuknutím koronaviru se ekonomiky pohybovaly na tenkém ledě – Japonsko
klesalo přes 6% ve čtvrtém kvartále minuléhé roku, stejně tak poklesy HDP v Mexiku, JAR,
růst byl kolem nuly ve Francii, Itálii, Německu, Velké Británii, Brazílii a
Rusku. Tudíž, ekonomiká recese, i technicky definovaná jako poklesy
HDP dva kvartály v řadě je jistě možná. Je klíčové, že reakce centrálních
bank ve formě znovuspuštění QE (americký Fed i ve formě nákupu investičního
stupně korporátního dluhu) a vládní fiskální expanze byly promptní a výrazné. Nicméně,
samozřejmě ultimátně bude rozhodovat časové hledisko zastavení šíření viru.
Pamatuji si, jak
jsem na počátku 2002, již po korekci indexu S&P
500 o více jak 30% ze září 2000
do září 2001 po prasknutí
technologické bubliny v 2001 a následném otočení trhu zpět nahoru bral na
trading desku jednoho z největších světových akciových brokerů v Chicagu
objednávky velmi majetných investorů ze Silicon Valley na větší nákupy při
jejich predikci, že korekce skončila. Bohužel akciový trh, dle indexu S&P 500
indexu, po krátkém povzbuzení
pokračoval v propadu o dalších 30% do konce 2002 a uptrend začal až v březnu 2003. Je však evidentní, že tehdy existovala bublina
ve valuaci technologických firem masivního charakteru hnaná nerealistickými očekáváními
a v podstatě gamblingem ne investováním, centrální banka naopak tehdy
zvyšovala sazby, aby se ekonomika nepřehřála, a podobně.
Dnes se jedná
spíše o externí šok, ne cyklický nebo strukturální problém a jaké lze tedy
očekávat propady trhu a délky korekce a návratu:
V průměru,
dle historie od 19. století, měly
medvědí trhy drawdown 38% a trvalo 60
měsíců, než se trh dostal zpět odkud
propadl. V případě event-driven (externích šoků), kam můžeme zařadit případ
stávající pandemie (i když, jak jsem uvedl výše, v průměru tyto neměly
historicky na trh vliv) vedle faktorů jako války, akcelerace ceny ropy, krize
emerging trhů, efekt Černého pondělí, a podobně, vedly k 29% drawdownu v průměru a trvaly 15 měsíců. Do dneška jsme již zaznamenali více, tj. propad
S&P 500 přes 30%
během 2 měsíců!
Bude jistě velmi
zajímavé sledovat další vývoj. Tak či onak, je dobré být vždy a v každý
moment diverzifikován do historiky nekorelovaných aktiv a strategií.
Na
závěr se poďme podívat na cenový vývoj populárních kontraktů na large cap
e-mini S&P 500 (ES) a small cap e-mini Russell 2000 (RTY) a jejich poměrový spread
na burze v Chicagu za poslední měsíce (SOL Trader, denní data):
Upozornění: Nejedná se o investiční doporučení, článek má
jen a pouze vzdělávací charakter. Obchodování instrumentů ať již burzovních
nebo mimoburzovních s sebou nese potenciální velké riziko, nejen výnos a není
vhodné pro každého. Rozhodnutí obchodovat je odpovědností každého
jednotlivce a jedině on/ ona sám(a) nese za svá rozhodnutí plnou odpovědnost.
Nikdy se nepouštějte do obchodů, jejichž podstatě plně nerozumíte. Minulé
výnosy nejsou garancí výnosů budoucích.
Komentáře
Okomentovat