Dosáhl akciový trh dno?


To je jistě „miliónová“ otázka a je nutno si uvědomit, že rozhoduje jak rychle se podaří ekonomikám dostat se zpět k plné aktivitě po nucených odstávkách způsobených pandemií COVID-19. Máme-li vyjít z historie, tak pandemie v minulosti neměly v řádu 3-6 měsíců vliv a v průměru světové akciové trhy naopak zhodnotily o 3 respektive 8.5%. Zde však nyní panuje výrazná nejistota a panika hnaná médii zasahující výrazně do ekonomické činnosti firem a spotřebitelů a také trhy korigovaly z relativně vysoké valuace. Jak jsem rovněž zmínil minule, je nutné si uvědomit, že ještě před propuknutím koronaviru se ekonomiky pohybovaly na tenkém ledě – Japonsko klesalo přes 6% ve čtvrtém kvartále minuléhé roku, stejně tak poklesy HDP v Mexiku, JAR, růst byl kolem nuly ve Francii, Itálii, Německu, Velké Británii, Brazílii a Rusku. Tudíž, ekonomiká recese, i technicky definovaná jako poklesy HDP dva kvartály v řadě je jistě možná. Je klíčové, že reakce centrálních bank ve formě znovuspuštění QE (americký Fed i ve formě nákupu investičního stupně korporátního dluhu) a vládní fiskální expanze byly promptní a výrazné. Nicméně, samozřejmě ultimátně bude rozhodovat časové hledisko zastavení šíření viru.

Pamatuji si, jak jsem na počátku 2002, již po korekci indexu S&P 500 o více jak 30% ze září 2000 do září 2001 po prasknutí technologické bubliny v 2001 a následném otočení trhu zpět nahoru bral na trading desku jednoho z největších světových akciových brokerů v Chicagu objednávky velmi majetných investorů ze Silicon Valley na větší nákupy při jejich predikci, že korekce skončila. Bohužel akciový trh, dle indexu S&P 500 indexu, po krátkém povzbuzení pokračoval v propadu o dalších 30% do konce 2002 a uptrend začal až v březnu 2003. Je však evidentní, že tehdy existovala bublina ve valuaci technologických firem masivního charakteru hnaná nerealistickými očekáváními a v podstatě gamblingem ne investováním, centrální banka naopak tehdy zvyšovala sazby, aby se ekonomika nepřehřála, a podobně.

Dnes se jedná spíše o externí šok, ne cyklický nebo strukturální problém a jaké lze tedy očekávat propady trhu a délky korekce a návratu:




V průměru, dle historie od 19. století,  měly medvědí trhy drawdown 38% a trvalo 60 měsíců, než se trh dostal zpět odkud propadl. V případě event-driven (externích šoků), kam můžeme zařadit případ stávající pandemie (i když, jak jsem uvedl výše, v průměru tyto neměly historicky na trh vliv) vedle faktorů jako války, akcelerace ceny ropy, krize emerging trhů, efekt Černého pondělí, a podobně, vedly k 29% drawdownu v průměru a trvaly 15 měsíců. Do dneška jsme již zaznamenali více, tj. propad S&P 500 přes 30% během 2 měsíců!

Bude jistě velmi zajímavé sledovat další vývoj. Tak či onak, je dobré být vždy a v každý moment diverzifikován do historiky nekorelovaných aktiv a strategií.

Na závěr se poďme podívat na cenový vývoj populárních kontraktů na large cap e-mini S&P 500 (ES) a small cap e-mini Russell 2000 (RTY)  a jejich poměrový spread na burze v Chicagu za poslední měsíce (SOL Trader, denní data):



Upozornění:  Nejedná se o investiční doporučení, článek má jen a pouze vzdělávací charakter. Obchodování instrumentů ať již burzovních nebo mimoburzovních s sebou nese potenciální velké riziko, nejen výnos a není vhodné pro každého.  Rozhodnutí obchodovat je odpovědností každého jednotlivce a jedině on/ ona sám(a) nese za svá rozhodnutí plnou odpovědnost. Nikdy se nepouštějte do obchodů, jejichž podstatě plně nerozumíte. Minulé výnosy nejsou garancí výnosů budoucích.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Kdy přijde recese a restart výprodejů na amerických akciích?

Jak poznat validitu trading strategie?

Je dobré nakupovat akcie na maximech?