Hrozí inflace?

S monetární a fiskální expanzí, jako reakcí na stávající krizi, je v podstatě uplatněná likvidita v řádu kvartálního amerického HDP. Ekonomika samozřejmě neběžela v koronakrizi během 2 měsíců na nulové kapacitě, ale spíše bylo využití kapacit kolem 60%. Rovněž podstatný ukazatel pro hospodářství, kde je 70% produktu tvořeno soukromou spotřebou, index potřebitelské důvěry od University of Michigan se pohybuje výrazně nad úrovněmi z období finanční krize 2008-2009. Model atlantské pobočky centrální banky odhaduje pokles ekonomiky ve 2. čtvrtletí o 54%. Nicméně extrapolujeme-li poslední týdny z prvního kvartálu, kdy již docházelo k pozastavování činnosti mnoha firem, a HDP bylo za čtvrtletí mínus 5%, pak za 2. kvartál můžeme čekat spíše něco kolem 20% kontrakci. Podobně v pátek se ukázali data o zaměstnanosti jako náznak přehnaných odhadů. Zaměstnanost se v květnu zvýšila o 2,5 miliónů pozic versus odhad pokles o 8 miliónů.

Otázka je tedy, zda se rekordní stimulus neprojeví ve výrazném růstu inflace? Ne nezbytně v nejbližší době a pokud ano později, pak se nebude jednat o růst cenové hladiny nadstandardní. Z kvantitativní teorie peněz víme:

M * V = P * Y

Kde M…peněžní zásoba, V...rychlost oběhu peněz, P...cenová hladina a Y..HDP

Růst likvidity v ekonomice vede k růstu produktu a cenová hladina roste nadstandardně až po dosažení potenciálního růstu hospodářství.  Navíc, klíčovou proměnnou je velocita V oběhu peněz, která je od konce 90. let v silném klesajícím trendu:

Jednotka měnového agregátu namultiplikuje dnes jen 1,3 jednotky v porovnání s kolem 2 jednotkami v minulosti. Mezi příčinami poklesu V se řadí stárnutí populace (zvyšování poměru úspory/ spotřeba), růst nerovnosti, to jest zvyšování bohatství bohatých (spoří a investují) a chudnutí chudých (převážně spotřebovávají), vyšší regulační požadavky na finanční sektor, kde se snižuje rychlost průtoku peněz do reálné ekonomiky, a tak dále.

Samozřejmě existují náznaky nákladově tažené inflace jako růst průměrných hodinových mezd v květnu:

Bude zajímavé sledovat, zda tento trend vydrží i po otvírání ekonomiky.

V podledních měsících se v reakci na inflační expektace zvýšily nákupy kontraktů na zlato (dle mého se však jedná o spekulativní obchody a snaha obejít limity na odsun hotovosti čínských investorů ze země do západních ekonomik včetně kontraktu na kryptoměny). Zlato, oproti obecně tradovaným pověrám, neslouží jako hedge vůči inflaci, ledaže se jedná o výrazně vysoké nárůsty cenové hladiny, více například zde: https://fredblog.stlouisfed.org/2019/03/is-gold-a-good-hedge-against-inflation/

Například ceny kovu byla 400 USD za unci v 1980, za 10 let byl americký index potřebitelských cen o 60% výše a cena zlata stále 400 USD. Podobných případů z historie je více. To však neznamená, že na komoditě existují krásné uptrendy a samozřejmě take následně downtrendy, což vytváří prostor pro trendové obchodování jakožto dalšího nekorelovaného trhu do portfolio.

Závěrem se pojďme podívat na vývoj cen aktivního kontraktu na zlato a jeho komoditního spreadu s kontraktem pro konec roku na burze v Chicagu za poslední měsíce (SOL Trader, denní data):

Upozornění:  Nejedná se o investiční doporučení, článek má jen a pouze vzdělávací charakter. Obchodování instrumentů ať již burzovních nebo mimoburzovních s sebou nese potenciální velké riziko, nejen výnos a není vhodné pro každého.  Rozhodnutí obchodovat je odpovědností každého jednotlivce a jedině on/ ona sám(a) nese za svá rozhodnutí plnou odpovědnost. Nikdy se nepouštějte do obchodů, jejichž podstatě plně nerozumíte. Minulé výnosy nejsou garancí výnosů budoucích.