Teorie extrémů v investíční praxi

I když se zdá, že nákup a drž indexů představuje pasívní investici, tak v reálu se jedná v podstatě o momentum strategii. Dle práce Hendrik Bessembindera:  “Do StocksOutperform Treasury Bills?”, podobně jako v jiných studiích je evidentní, že index táhne vždy jen několik titulů. Nebyli-li investoři za poslední léta v tzv. FAANG titulech, pak jsou výrazně pod indexem nebo v mínusech. Více než polovina z 25 tisíc akcií kótovaných v USA za posledních 90 let mělo výnos nižší než výnos krátkodobých dluhopisů které samozřejmě nemohou dlouhodobě vyhrát boj s inflací. Tudíž index táhnou nahoru vítězící tituly a pokud dále již netáhnou, tak jsou vystřídány těmi, které mají momentum nebo i vyžazeny z indexu. Což je rovněž dokazatelné výzkumnými pracemi, že tak zvané růstové akcie nebudou již časem historicky tahouny. Dá se odhadnut ex-ante, které tituly budou tahouny a jak dlouho? Velmi těžko. To znamená, že držení indexu představuje mnohdy tu lepší variantu. Nicméně, historicky tak cílujeme v průměru 10% ročně s možnými propady i 50% a více při metodě nákup a drž.

Stejně tak v čase, rozhoduje pár seancí. Pakliže vynecháme top 10 nejlepších růstových dní, pak bude nakonec výnos redukován i v řádu 10-tek %. I když finanční praktici mnohdy aplikují normální distribuci pro zjednodušení (a jak je ostaně uplatněna v oficiálních modelech), tak v reálu se spíše jedná o zákonistosti extrémních hodnot. Podobně při aplikaci AOS strategií je těžké odhadnout, která strategie bude performovat přesně v určitý čas (neukazuje-li nám equity statisticky významnou autokorelaci výnosů v čase) a je tak tudíž lepší aplikovat portfolio, ať již různých trhů nebo strategií a obchodovaných timeframů.

Nakonec i při samotné portfolio optimizaci, která bývá založena mnohdy na klasickém Markowitzově modelu a propočítává váhy titulů na základě normální distribuce výnosů a volatility. Navíce bere průměrné hodnoty za jednu časovou řadu jako celek. Pro praktické využití je pak mnohem lepší aplikovat jako dodatek bootsprapping techniky, to znamená udělat optimimalizaci mnohonásobné kombinace s opakováním různých úseků datové řady pro vychytání historických extrémů a uprvení vah v portfoliu dle těchto. To je důležité zvláště při aktivech s větší korelací jako akcie, které mají vždy společnou betu, to znamená systematický faktor trhu jako celku. U AOS strategií je dobré sledovat klouzavou korelaci ať již obchodovaných trhů, tak distribuce zisků a ztrát v čase. Strategie s nižší korelací a vyšším dlouhodobým Sharpe poměrem (poměr průměrného výnosu k volatilitě) nebo lépe Sortini poměrem (průměrný výnos k volatilitě při poklesech) by měly mít větší váhy obecně. Navíc ideálně obchodovat mnoho různých trhů (komodity, akciové indexy, úroky, měny) nebo různých logik a timeframů. Více o strategiích, které jsou v praxi historicky úspěšné a které ne, pak dle mých zkušeností s téměř tisíci trading systémy mnoha developerů, pak více zde: www.systemtradingunleashed.com

Závěrem se pojďme podívat na vývoj populárních kontraktů na large-cap mini S&P 500 (ES] a small-cap mini Russell 200 (RTY) a jejich poměrový spread za posledníc měsícena burze v Chicagu (SOL Trader, denní data):

Upozornění:  Nejedná se o investiční doporučení, článek má jen a pouze vzdělávací charakter. Obchodování instrumentů ať již burzovních nebo mimoburzovních s sebou nese potenciální velké riziko, nejen výnos a není vhodné pro každého.  Rozhodnutí obchodovat je odpovědností každého jednotlivce a jedině on/ ona sám(a) nese za svá rozhodnutí plnou odpovědnost. Nikdy se nepouštějte do obchodů, jejichž podstatě plně nerozumíte. Minulé výnosy nejsou garancí výnosů budoucích.