Restriktivní finanční podmínky? Zatím ne.

Po posledním zvýšení pásma klíčové sazby americkou centrální bankou se začalo mluvit o značném utažení finančních podmínek. Spíše se však než toto, stejně jako v případě volatility akciového trhu jedná o návrat k historickému průměru, který je nevyhnutelný dříve či později. Na druhé straně je zde nutné respektovat více než kdy v historii propojení ve světové ekonomice a pakliže další hlavní centrální banky nikam se zvyšování sazby nespěchají (respektive ani nemohou) pak zvyšování úrokové divergence by jistě přiněslo mnohé komplikace (například v amerických exportech či splátkách dolarově denominovaného dluhu zahraničními subjekty). Taktéž nízká inflační očekávání definovaná trhem by při zvyšování krátkodobých sazeb a stagnaci/ poklesu dlouhodobých mohla vést k inverzi výnosové křivky (jednoho z nejspolehlivějších indikátorů příchozí recese).

FInanční podmínky jsou obecně ukazatelem jak snadno či obtížně lze získávat financování domácnostmi a firmami. S tím souvisí problematika ne jen úroků jako takových, ale rovněž kreditních spreadů korporátních dluhopisů. Firmy musí v případě problémů s financováním výraznějí navyšovat výnosy bondů nad výnosy vládního dluhu nebo trh rozprodává dluhová aktiva a inverzně tento spread zvyšuje Kreditní spready jsou i po posledním nárůstu v pásmu obchodovaném během posledních let. Pohlédněme graficky na vývoj jednotlivých indexů finančních podmínek a korporátních spreadů:

Indexy finančních podmínek definované jednotlivými pobočkami centrální banky, jak uvedeno na obrázku zatím nedosahují restriktivního charakteru. Každý z těchto indexů ma své specifické složení. Například zatímco Kansas City Fed obsahuje 11 indikátorů, tak Chicago Fed index propočítává ze 100 indikátorů. Obecně pak jsou zakomponovány ukazatele:

•   Volatility (nejistoty). Pakliže zvýšená, pak investoři jsou méně ochotni poskytovat financování/ kapitál
•       Průzkumu mezi bankovními institucemi ohledně úvěrových standardů a cen úvěrů.
•       Kreditní spready (již výše zmíněné)
•       Ceny na akciovém trhu. Při býčím trhu je snadnější přístup ke kapitálu
•     Hodnota dolaru.Silnější dolar je často funkcí relativně vyšších amerických sazeb a vyšší ceny kapitálu.

V médiích se tedy diskutují potenciální velká rizika v souvislosti s utaženými finančními podmínkami. V reálu se doposud nejedná o nic extra restriktivního. Tak či onak, dle základního odhadu, nebude americká centrální banka příští týden zřejmě  zvyšovat Fed funds sazbu z důvodu výše uvedených. Dále pak se bude čekat na výsledky jednání mezi Čínou a USA ohledně obchodní války 30.-31. ledna. Dle amerického ministra obchodu Wilbura Rosse jsou ale obě strany “na míle vzdáleny” dosažení dohody, i když dle něj nakonec existuje reálná šance jejího uskutečnění. Jeho naznačení znamená zřejmě pozdější termín. Existují analytické odhady kolem 2. kvartálu tohoto roku.

Závěrem se pojďme podívat na vývoj cen kontraktů pro Fed funds 30-denní sazbu a 10-ti letých vládních dluhopisů (vývoj úroku a výnosu pak bude inverzně) a jejich poměrový spread za posledních zhruba 12 měsíců na burze v CHicagu (SOL Trader, denní data):

Upozornění:  Nejedná se o investiční doporučení, článek má jen a pouze vzdělávací charakter. Obchodování instrumentů ať již burzovních nebo mimoburzovních s sebou nese potenciální velké riziko, nejen výnos a není vhodné pro každého.  Rozhodnutí obchodovat je odpovědností každého jednotlivce a jedině on/ ona sám(a) nese za svá rozhodnutí plnou odpovědnost. Nikdy se nepouštějte do obchodů, jejichž podstatě plně nerozumíte. Minulé výnosy nejsou garancí výnosů budoucích.