Růst úroků a akcie

 Tento týden jsme mohli zaznamenat reakceleraci poklesu cen dlouhodobějších amerických vládních dluhopisů a tak růstu výnosů do splatnosti. Výnos 10-ti letého T-Notes je klíčový pro definování úrokových sazeb úvěrů, hypoték, a podobně. Ale také jako diskontní faktor budoucích zisků firem pro stanovení současné ceny jejich akcií. Tento výnos se v podstatě ztrojnásobil z 0.5% v srpnu 2020 na stávajícíh 1,57%. Tudíž teoreticky by měl růst výnosů vést k poklesu cen akcií na trhu, což  se rovněž dělo. Obvykle by se mělo jednat o růstové akcie, kde se spoléhá na budoucí ziskový potenciál více než u hodnotových akcií. Investoři očekávají vyšší inflaci v budoucnu a požadují vyšší výnos těchto vládních bondů. Nicméně, jednak s inflací to není tak jednoznačné jak jsem psal v červnu: https://martinekonom.blogspot.com/2020/06/hrozi-inflace.html Navíc, dle lednových dat jsme stále pod 2%:

Jaká je relativní výkonnost hodnotových akcií vs. růstových s ohledem na inflaci historicky:

Je vidno, že potřebujeme inflaci přes 4%, abychom zaznamenali statistickou významnost relativní výhody hodnotových vs. růstových akcií.

Tento týden guvernér americké centrální banky Jerome Powell v rozhovoru uvedl, že není iritován růstem dlouhodobých výnosů, jelikož jsou taženy nahoru očekávýním vyššího růstu ekonomiky. Ale takéž zdůraznil, že Fed nehodlá měnit stávající volnou monetární politiku nulových krátkodobých sazeb a nákupů dluhopisů, protože ekonomika stále není v předpandemickém stavu. Inflace, dle něj může vzrůst krátkodobě nad cílovanou hodnotu, jak se nahromaděná poptávka po otevíraní ekonomiky silněji projeví. Plus s tím související plánovaných 1,9 biliónu USD fiskálního stimulu, který má být schválen Senátem už možná tento víkend. Trh viděl v guvernérových slovech jistý konflikt a obává se inflace a pokračujícího růstu výnosů/ poklesů cen dluhopisů, a tak růsu diskontního faktoru a rozprodával akcie.

Nicméně, jakkoliv teoreticky ospravedlnitelné, je nutno brát v potaz, že inflace je historicky na podprůměrných hodnotách a nemluvě o výnosu 10-ti letého vládního dluhopisu pod 2%. Historicky pak růst výnosů/ úrokových sazeb neznamená pro akciový trh v podstatě nic v delším období (inflace pak ano, ale při výrazněji vyšších hodnotách, které v USA nehrozí, pakliže není ropný šok a další externí fakory):

Od roku 1954 do roku 1960 vzrostl výnos 10-ti letého bondu z 2,3% na 4,7% a S&P 500 index zhodnotil o 207% (17,4% p.a.).  Od 1971-81 šel výnos z 6,2 na 13,7% a S&P index v průměru 7,1% ročně. Nebo v nedávné době 2012-2018 posílil výnos vládního dluhopisu z 1,5 na 3% a index rost téměř 20% p.a. To neznamená, že nebyly v průběhu a nebudou i výrazné korekce (akciový trh může propadnout i přes 60% a samotné akcie více) a proto je dobré být v každý moment diverzifikován do nekorelovaných aktiv a long- short strategií.

Závěrem se pojďme podívat na cenový vývoj populárních index kontraktů na Dow 30 (mini Dow YM) a S&P 500 (mini S&P) a jejich poměrový spread za posledních 12 měsíců na chicagské burze (SOL Trader, denní data):

Upozornění:  Nejedná se o investiční doporučení, článek má jen a pouze vzdělávací charakter. Obchodování instrumentů ať již burzovních nebo mimoburzovních s sebou nese potenciální velké riziko, nejen výnos a není vhodné pro každého.  Rozhodnutí obchodovat je odpovědností každého jednotlivce a jedině on/ ona sám(a) nese za svá rozhodnutí plnou odpovědnost. Nikdy se nepouštějte do obchodů, jejichž podstatě plně nerozumíte. Minulé výnosy nejsou garancí výnosů budoucích.