Jakou délku parametru pro AOS
Při vývoji a
testování quant strategií (AOS) se v praxi setkáváme s parametry at
již nabývajících číselných či Boolean hodnot, a podobně. Jedním s hlavních
parametrů je pak zajisté délka, tzv. look-back, ať již klouzavého průměru, periody
pro definici největšího/ nejmenšího high/ low a dalších. Při optimalizaci pro
nalezení ideální hodnoty parametru se často v praxi nezkušení
nechávají ovlivnit statistikami
maximálního profitu nebo maximálního očištěného profitu v hypotetických testech.
Je však potřeba mít na mysli to, že tím se jednak dopouštíme data snoopingu, dále
distribuce profitů a ztrát je v čase v reálném obchodování
neodhadnutelná a je potřeba obchodovat strategii robustní na základě více
statistik a ne hledat ideální jeden parametr.
Se zajímavým
výzkumem však přišli Resolve Asset
Management v studii“ Global Equity Momentum - A Craftman's Perspective,
kde není nic špatného na hledání ideálního look-back parametru u momentum/
breakout strategií, což však svědčí spíše o kvalitě faktoru momenta obecně. Nikoli
však toho vykazujícího nejlepší profit strategie, ale toho uprostřed racionálně
zkoumané délky timeframu. Pohlédněme na jejich výzkum a přehled Sharpe poměrů (zjednodušeně
průměrný roční výnos/ roční volatilita výnosů) pro různé délky look-back parametrů
dlouhodobých strategií pro absolutní a relativní trend/ momentum:
Přesto však za mnohem
ideálnější varintu doporučují použití diverzifikovaného přístupu kombinace více
look-back parametrů/ timeframů najednou pro zvýšení rizikově očištěnéhho
výnosu.
Jak jsem rovněž
uvedl v reportu dle mých zkušeností v praxi s téměř tisíci
strategiemi: www.systemtradingunleashed.com
je nesmírně důležité provádět
testy (kromě mnoha jiných) typu Variability parametrů a ujistit se, že výsledky se významě neliší pro inkrementální
malé změny racionálně definovaného intervalu parametrů:
V praxi je
pak evidentní, že přidávání různých timeframů (a trhů) do portfolia (u
kvalitních strategií) zvyšuje kvalitativní statistiky jako Sterlingův poměr:
Sterlingův poměr byl vyvinut americkým komoditním fondem Deane Sterling
Jones a měří poměr průměrného ročního výnosu za poslední roky k průměrnému
ročnímu poklesu v equity (drawdown) za posledníroky plus k drawdownu přičteno
10%. Tzn., že u programů u kterých již proběhl měřitelný pokles dokážeme
vyjádřit tento propad výnosů nejen jako volatilitu těchto negativních výnosů
jako u Sortiniho poměru (nebo celkovou volatitlitu jako u Sharpeho poměru), ale
za pomocí Sterlingova poměru pak absolutně tento propad ve jmenovateli jako
jednotku rizika změřit. Matematicky pak popíšeme:
Sterlingův poměr = (průměrný roční výnos )/ (průměrný roční
drawdown + 10%)
Příkladem mohou
být portolia z mé praxe, kde 25 tis. portfolio obchoduje 5-15 min. a denní
timeframy a vyšší 50 tis. portfolio tyto
plus navíc 120 min. timeframy. Za sledovanou periodu pak v reálu má menší
portolio Sterlingův poměr 1,77 a větší 2,60. Pohlédněme na vývoj abou graficky
(modře) v porovnání s nákupem a drž akciového indexu S&P
500 (červěně):
Upozornění: Nejedná
se o investiční doporučení, článek má jen a pouze vzdělávací charakter.
Obchodování instrumentů ať již burzovních nebo mimoburzovních s sebou nese
potenciální velké riziko, nejen výnos a není vhodné pro každého. Rozhodnutí
obchodovat je odpovědností každého jednotlivce a jedině on/ ona sám(a) nese za
svá rozhodnutí plnou odpovědnost. Nikdy se nepouštějte do obchodů, jejichž podstatě
plně nerozumíte. Minulé výnosy nejsou garancí výnosů budoucích.
Komentáře
Okomentovat