Bidenova zelená ekonomika

 

Na 22.-23. 4. americký prezident Joe Biden svolal představitele 40 zemí světa k virtuální konferenci Leaders’ Climate Summit: https://sdg.iisd.org/events/first-100-days-us-convening-major-economies-on-climate/ Půjde o zdůraznění nutnosti mobilizace veřejných a soukromých financí k reakci na klimatické změny, uplatnění „zelených“ řešení a transformačních technologií.

Spojené státy pak pak mají dle návrhu prezidenta z konce předschozího měsíce implementovat American Jobs Plan v řádu 2,25 bilónů USD! To zda v daném velikosti a v jakém rozsahu bude skutečně schváleno je na zákonodárné moci, nicméně co by to představovalo dle předložené verze? Jaké jsou klíčové oblasti investic v plánu:

 

Z dané částky 2,25 biliónů pak zhruba 500 miliard USD přímo na problematicku klimatických změn:

 

Z těhto cca 500 miliard má být investováno 174 miliard (mld) USD do průmyslu elektroautomobilů (EA), vybudování 500 tisíc nabíjecích stanic, elektrifikace vozidel US pošty plus 20% veřejných školních autobusů a vytvoření pobídkových stimulů spotřebitelům k nákupům EA. 100 mld USD na elektrickou síť a čistou“energii k dosažení bezuhlíkové energie do 2035.50 mld USD pro infrastrukturální odolnost, zejména v případě extrémních vlivů počasí a na ochranu a obnovu přírodníc infrastuktury (lesů, apod.). 46 mld USD do průmyslu výroby „čisté“ energie.35 mld USD do výzkumu a vývoje technologií v oblasti ochrany klimatu. 27 mld USD na tak zvaný Clean Energy nad Sustainability Accelerator pro mobilizaci soukromých investic do této oblasti.

Pakliže plán schválen a zaveden do praxe, pak co se týče investic budou profitovat sektory jako materials, auto manufacturing, utilities, renewable energy, a podobně. Co se týče fosilních paliv, pak zde situace může vést dlouhodoběji k poklesům cen, nicméně krátkodobě naopak k jejich růstu. Jak jsem zmínil v investičních článcích dříve: Zatímco Trump redukoval regulaci a usiloval o rozšiřování průmyslu fosilních paliv, tak Biden se chystá pravidla zpět zpřísnit, zastavit projekty využívající federální pozemky jako například Keystone XL, a podobně. To v podstatě může znamenat potenciální návrat otěží trhu s ropou zpět do rukou OPEC, pakliže bude docházet k omezování břidličného průmyslu, kerý se výrazně podílel na americké produkci 13 miliónů barelů za den v 2019 a řadilo tak USA jako největšího světového těžaře. Goldman Sachs (GS) dhaduje, že globální poptávka se dostane na hodnoty před pandemií v řádu 100 mbd do srpna 2021. To spolu s podinvestováním v průmyslu má vést k vyšším cenám. Dlouhodoběji pak, například podle Wood Mackenzie: Action to achieve Paris climate goals will upend oil and gas prices | Wood Mackenzie může cene Brent ropy poklesnout až na 10 USD za barel do 2050, pakliže dojde k strikní energetické transformaci pro dosažení cílů Pařížské klimatické dohody. Dle GS pak má po 2025 již docházet k anemickému růstu poptávky po komoditě jak akcelerace růstu propdejů EA z důvodu vyšší emisních standardů povede k omezování poptávky po ropě (43% poptávky plyne z silniční dopravy).

V každém případě na trhu s ropou budou jistě zajímavé trendy. Závěrem se podívejme na cenu aktivního WTI kontraktu ropy a jeho komoditní spread s kontraktem pro konec roku na NYMEX divizi chicagské burzy za zhruba posleních 12 měsíců (SOL Trader, dennní data):

Upozornění:  Nejedná se o investiční doporučení, článek má jen a pouze vzdělávací charakter. Obchodování instrumentů ať již burzovních nebo mimoburzovních s sebou nese potenciální velké riziko, nejen výnos a není vhodné pro každého. Rozhodnutí obchodovat je odpovědností každého jednotlivce a jedině on/ ona sám(a) nese za svá rozhodnutí plnou odpovědnost. Nikdy se nepouštějte do obchodů, jejichž podstatě plně nerozumíte. Minulé výnosy nejsou garancí výnosů budoucích.