Dluh versus dluhová služba

Na nedávném meetingu Talking Hedge: “Investing in a Low Interest Rate Environment” jsme s kolegy hlasovali, které faktory budou do budoucna výzvou pro vývoj aktiv/ strategií do budoucna a krátký průzkum poukázal na jako jeden z faktorů očekávání rostoucích sazeb/ výnosů do splatnosti, respektive pokles cen dluhopisů a potenciál snížení klasické hedging kapacity pomocí vládních dluhopisů. Podobně dle průzkumu finanční TV CNBC více ja 100 investičních manažerů: https://www.cnbc.com/2021/03/31/investors-see-higher-interest-rates-as-the-biggest-threat-to-stocks.html přesdstavují rostoucí sazby největšího strašáka. Zde bych se však neobával, že vyšší úroky jsou nebezpečné, jelikož historicky je-li nominální růst HDP vyšší než výnost 10-ti letého vládního dluhopisu, pak obvykle nedochází k restriktivní politice a devastujícím korekcím trhů rizikových aktiv jako akcie. Navíc pak tak zvaná implicitní riziková prémie akciového trhu je stále nadprůměrná a akcie nejsou relativně agregátně nadhodnoceny (o tomto ukazateli více pak někdy příště).

Kde však mají úroky větší vliv je, dle mého názoru, v oblasti dluhu, respektive dluhové služby. Ve světle posledních fiskálních expanzí v USA, ale i jinde ve světě se rychle zvyšuje zadlužení vládní a veřejného sektoru. Dle Janus Henderson’s Sovereign Debt Index, světový vládní dluh zakončil rok 2020 s 62,5 bilióny USD, což je téměř 4x více než v 1995!

Jaký vývoj počekává u amerického vládního rozpočtu nezávislý úřad Kongresu CBO? (světle modře odhad do budoucna):

To jest graduální nárůst deficitu do 2050 na výrazných téměř 14% HDP. To pak představuje poměr celkového nakumulovaného vládního dluhu k HDP přes 100%, největší od 2. světové války. To je velmi nebezpečné číslo, nicméně je nutné si uvědomit, že kritickým faktorem zde je ne celková velikost (vláda vždy může vybírat daně, a vyšší růst ekonomiky vytvořit větší příjmy bez vyšší daňové sazby, inflace časem dluh znehodnocovat, apod.), ale náklady na jeho splácení alias dluhová služba a ta je závislá na  úrokových splátkách. Pohlédněme na porovnání vývoje US vládního dluhu a úrokových sazeb a jejich odhad vlevo a čistých úrokových nákladů k HDP a jejich odhad dle CBO v pravém grafu:

Je evidentní, že dluhová služba (úrojové náklady k HDP)  naopak nejsou v tuto chvíli nijak historicky výrazné a pří udržení nízkých sazeb se není čeho obávat na minimálně následující dekádu.

Je tu však take scénář, kdy prudký růst sazeb/ výnosů do splatnosti vládních dluhopisů, to jest pokles jejich cen zvedne neočekávaně dluhovou službu. V tuto chvíli jistě může vláda fixovat splátky za úroky pod 2% při výnosu 10-ti letého vládního papíru, nebo i na 30 let za 2,30%. Ale pokud by se výnosy dostaly nad 3% pak by toto zvedlo na historicky rekordní dluhovou službu a při stávající a odhadované úrovni zadlužení, ceteris paribus, mohlo znamenat krizi do budoucna.

Je dobré tedy sledovat vývoj cen 10-ti letých vládních dluhopisů, kde jejich potenciální akcelerace poklesu a tím růst výnosů k obávaným 3% může být kritická.

Závěrem se pojďme podívat na vývoj cen kontraktů na 10-ti leté a 2-leté americké vládní dluhopisy a jejich poměrový spread na chicagské burze od poloviny minulého roku (SOL Trader, denní data): 

Upozornění:  Nejedná se o investiční doporučení, článek má jen a pouze vzdělávací charakter. Obchodování instrumentů ať již burzovních nebo mimoburzovních s sebou nese potenciální velké riziko, nejen výnos a není vhodné pro každého.  Rozhodnutí obchodovat je odpovědností každého jednotlivce a jedině on/ ona sám(a) nese za svá rozhodnutí plnou odpovědnost. Nikdy se nepouštějte do obchodů, jejichž podstatě plně nerozumíte. Minulé výnosy nejsou garancí výnosů budoucích.