Kdy budou mít vyšší úroky negativní vliv na ekonomiku a akcie?

Americká centrální banka (Fed) nakonec přistoupila ještě k „pojišťovacímu“ zvýšení klíčové fed funds sazby do pásma 5,25 – 5,5%. Zdůraznění jasně restriktivního stavu monetární politiky implikuje pravděpodobný definitivní konec zvyšovacího cyklu, i když explicitně nemůže guvernér Powell vyslovit (pro ukotvení inflačních očekávání). Rychlost a velikost rozsahu zvyšování sazby od jara 2022 je rekordní od 80. let, nicméně hodnota jako taková není zase tak historicky (za posledních 60 let):

Ačkoliv již čistě ekonomicky nepotřebné zvýšení, pozitivní je, že indikuje Fed v tuto chvíli nevnímá potenciání riziko, zvláště viditelné v sektoru komerčních nemovitostí (CRE) jako vážné. Zejména problémem jsou menší banky, které mají dle Fed reportu z konce 2022 v portfolich hypotoční půjčky na městské a kancelářské CRE v rozsahu 510 miliard USD. Po pandemii je přetrvávající trend „home office“ a tak kancelářské budovy zůstávají často nevyužity a je pravděpodobnost selhávání CRE půjček při zvyšování úrokových nákladů. Výhodou zůstává, že exsituje často dlouhá doba než se zafixované sazby zvýší. Pro komerční a industriální půjčky se jedná v průměru o 749 dní (cca 2 roky}. Lepší je délka fixace u rezidenčních hypoték 15-30 let a 92% fixovány. Také federální dluh má průměrně splatnost 7 let. To jest systematicky se zvýšení úrokových sazeb může projevit až za rok i déle a do té doby může Fed přistoupit ke snižování klíčové sazby.

Faktorem, který by měl odrazovat banku od dalšího utahování je nejen inflace jasně směřující graduálně níže, ale také rozsáhlý dluh a finanční páka v americké ekonomice. Ta je dvojnásobná oproti 1981:

Co se týče akcii, jak jsem již zmínil v minulých článcích: „Teoreticky by se dalo říci, že vyšší sazby nejsou tak výhodné pro akcie, jelikož diskontní faktor budoucích zisků je ve jmenovatli vyšší a tudíž současná hodnota nižší. NIcméně, v praxi bývá mnohdy situace odlišná. Například od 1995, kdy výnos do splatnosti 10-ti letého vládního dluhopisu vzrostl o 0,5 procentního bodu, pak S&P 500 v následujích 3 měsícíh posílil o 3,2% (o 1 procentní bod více než v průměru obvykle). Vztah je pak navíc statisticky významný u reálných sazeb (dle TIPS dluhopisů). To jest saby po odečtení inflace mají pozitivní vliv na expanzi P/E poměru“

Je jistě zajímavé se podívat na to, kam akciový trh směřuje historicky po ukončení utahovacího cyklu. Bohužel toto neposkytuje jednoznačné vodítko a rozptyl je zančný od cyklu k cyklu od 1929:

Pozitivní ale je, že po posledních 6 utahovacích cyklech sazby Fedu od 1984 posílil S&P 500 index v průměru o 16,8% za 12 měsíců po finalním zvýšení. To jest naprůměrné roční zhodnocení indexu historicky. Forward valuace P/E je u S&P 500 19,4. Průměr po finanční krizi 2008 byl 21,6. Koncem 90. let klíčová Fed funds sazba byla podobně jako nyní 5,2% a forward P/E bylo v průměru 25.

Dle nedávného průzkumu chicagské banky Northern Trust mezi klasickými asset managery by měla být hlavní výzvou během následujících 3 let tržní volatilita. Pokud nijak extrémní, pak jistě velmi příznivé prostředí i pro algoritmické trading strategie (AOS). Tak či onak je dobré být vždy a v každém okamžiku diverzifikován do nekorelovaných aktiv-trhů a strategií (long/short).

Závěrem se pojďme podívat na vývoj polulárních index kontraktů na large-cap mini S&P 500 na CME a 2-leté vládní dluhopisy na Small Exchange (cena vyjádřená jako výnos do splatnosti x 10 jako reálné číslo float, ne jako procento) a jejich komoditní spread na burzách v Chicagu, od konce 2021 (SOL Trader, denní data):

Upozornění:  Nejedná se o investiční doporučení, článek má jen a pouze vzdělávací charakter. Obchodování instrumentů ať již burzovních nebo mimoburzovních s sebou nese potenciální velké riziko, nejen výnos a není vhodné pro každého.  Rozhodnutí obchodovat je odpovědností každého jednotlivce a jedině on/ ona sám(a) nese za svá rozhodnutí plnou odpovědnost. Nikdy se nepouštějte do obchodů, jejichž podstatě plně nerozumíte. Minulé výnosy nejsou garancí výnosů budoucích.