Vyšší úroky na déle a akcie

Máme za sebou tento týden další kolo zasedání výborů centrálních bank v USA, Británii a Japonsku. Jak jsem uváděl v minulých příspěvcích, tendence bude úrokově utahovací cyklus pokud možno ukončit (v Japonsku ani prozatím nezačínat). Americký Fed, i když nezvýšil fed funds sazbu, tak překvapivě zvýšil odhad růstu ekonomiky o dvojnásobek oproti předchozímu odhadu na 2,1% tento rok a o téměř polovinu na 1,5% příští rok. To za odhadu v podstatě beze změny vývoje inflace. Fed funds sazba má být nad 5% v 2024 jako nyní, to jest mírné nebo žádné snížení klíčové sazby:

Tím banka dala trhu signál o předpokládaných vyšších sazbách na délé, což spustilo výprodeje jak na akciovém tak dluhopisovém trhu. Co tak efektivně banka udělala je, že naznačila restriktivní politiku na déle, aniž by musela fakticky sazbu dále zvyšovat a potenciálně dále riskovat „credit crunch“ ve finančním sektoru (větší inverzí výnosové křivky) a neočekávanou recesi či zvyšovat úrokové náklady rozsáhlého vládního dluhu.

Nicméně i daná projekce „vyšší na déle“ má vliv, zejména na možné větší výnosy do splatnosti u dluhopisů s delší durací, jako 10-ti leté vládní bondy, a další (inverzně pokles jejich ceny). Ty slouží jako benchmark pro nastavovaní dalších sazeb v ekonomice jako hypotéky, úvěry či půjčky a ovlivňují valuaci zejména růstových akcií (obvykle technologické akcie na Nasdaqu). U akcií by vyšší sazby a výnosy do splatnosti dluhopisů měly vést k poklesu jejich ceny, což by ladilo s vývojem za poslední seance po zasedání Fedu.

Avšak, jak jsem uváděl minule: „Teoreticky by se dalo říci, že vyšší sazby nejsou tak výhodné pro akcie, jelikož diskontní faktor budoucích zisků je ve jmenovatli vyšší a tudíž současná hodnota nižší. NIcméně, v praxi bývá mnohdy situace odlišná. Například od 1995, kdy výnos do splatnosti 10-ti letého vládního dluhopisu vzrostl o 0,5 procentního bodu, pak S&P 500 v následujích 3 měsícíh posílil o 3,2% (o 1 procentní bod více než v průměru obvykle). Vztah je pak navíc statisticky významný u reálných sazeb (dle TIPS dluhopisů). To jest saby po odečtení inflace mají pozitivní vliv na expanzi P/E poměru.“

Skutečně zejména v tomto roce je viditelná na grafu expanze S&P 500 P/E forward poměru za rostoucího výnosu 10-ti letého vládního dluhopisu (výnos světle modře inverzně):

Je evidentní, že značné zhodocení indexu doposud v tomto roce je dáno 15 největšími firmami s největšími vazbami na umělou inteligenci AI. Jsou tyto AI akcie již bublina? I když jejich valuace je nadprůměrně zvýšená, tak jejich hotovost k poměru k tržní kapitalizaci (2x v porovnání s 2000), invesitční činnost, rozvahy, výnosy z investic a podobně jsou silné v komparaci s technologickou bublinou 2000. Stejně tak průměrné P/E kolem 25 je méně než poloviční 52 v internetové bublině.  Forward valuace P/E je u S&P 500 18. Průměr po finanční krizi 2008 byl 21,6. Koncem 90. let klíčová Fed funds sazba byla podobně jako nyní 5,2% a forward P/E bylo v průměru 25.

Tento měsíc je sezónně jeden s nejhorších historicky, což se tento rok potvrzuje. Navíc v USA probíhají stávky odborů (automobilový, filmový průmysl), hrozí “uzavření vládních služeb”,  pakliže Kongres nestihne včas schválit financování pro nový fiskální rok začínající příští měsíc. Tudíž o podzimní volatilitu je postaráno. Americké indexy však vypadají technicky přeprodány, i když ukazatele sentimentu nejsou stále extrémně negativní.

Závěrem se pojďme podívat na vývoj populárních indexů na mini Nasdaq 100 (NQ) a mini S&P 500 (ES) a jejich poměrový spread na burze v Chicagu od 2021 (SOL Trader, denní data):

Upozornění:  Nejedná se o investiční doporučení, článek má jen a pouze vzdělávací charakter. Obchodování instrumentů ať již burzovních nebo mimoburzovních s sebou nese potenciální velké riziko, nejen výnos a není vhodné pro každého.  Rozhodnutí obchodovat je odpovědností každého jednotlivce a jedině on/ ona sám(a) nese za svá rozhodnutí plnou odpovědnost. Nikdy se nepouštějte do obchodů, jejichž podstatě plně nerozumíte. Minulé výnosy nejsou garancí výnosů budoucích.