Důsledky války s Íránem

Geopolitické konflikty obecně nemají na finanční trhy dlouhodobý vliv a ceny rizikových aktiv jako akcie nacházejí dno a restartují růst mnohem dříve než je konflikt u konce. Vyjímku mohou tvořit konflikty spojené s výpadky na energetických trzích. Prudký růst cen energetických komodit jako ropa nebo zemní plyn mohou vést k recesně-inflačnímu vývoji (přímo v nominálním indexu spotřebitelských cen nebo zprostředkovaně v jádrové inflaci). Recese může být spuštěna agresivním utažením klíčové úrokové sazby centrální bankou (Fed). Klasickým příkladem je agresivní zvyšování Fed funds sazby až k 20% po ropném embargu po Iránské revoluci a akceleraci inflace k 15% tehdy guvernérem Paul Volkerem v 1979-1981.  Akciový index S&P 500 v rámci tohoto utahovacího cyklu a zásluhou recese korigoval o 27%.

Stávající válečný konflikt mezi spojenci USA a Izraelem proti Íránu evokuje tuto historickou zkušenost a zvláště po efktivním zastavení logistiky ropy, zemního plynu a dalších komodit v Hormuzském průlivu, který je využíván k přepravě 20% světové produkce černého zlata. Podobně jako ropy je dopravován průlivem kapalný zemní plyn LNG (25% globální spotřeby). Doprava v podstatě v této klíčové cestě zkolabovala. Jednak pojišťovny vyžadují nyní desetinásobné prémie pojistek lodí a nákladů a dále údajně Írán má k dispozici tisíce min k zaminování průlivu. Graf počtu přepravených barelů ropy v Hormuzském průlivu v čase (vlevo) a hlavní exportně-importní vztahy (vpravo):

Je evidentní, že většina barelů transportována přes tento dopravní uzel směřuje do Asie a je v tuto chvíli zablokována. Írán je sám 6. největší světový producent ropy a 3. v kartelu OPEC. Saudská Arábie  a Sojené Arabské Emiráty jsou schopné substituovat do značné míry íránskou ropu nicméně alternativní cesty jsou schopny přepravit jen třetinu kapacity Hormuzského průlivu.

Klíčovým faktorem je tedy za jakou dobu se podaří provoz v průlivu obnovit. Stávající ceny ropy již započítávají katastrofický scénář odstávek v řádu více týdnů i déle. Vliv na inflaci a ekonomický růst po ropném šoku dle regiónů pro následujících 12 měsíců je pak následující (aktuální scénář je pak ropa k 100 USD za barel a výše světle modře):

Je evdidentní, že Spojené státy stávající ropný šok nemusí význmaně ovlivnit. Energetická intenzita (energetická spotřeba na jednotku HDP) je výrazně nižší než v předchozích dekádách (4% dnes vs 10% HDP v 70. letech). Čisté americké importy zahraniční ropy jsou negativní:

Ropný šok a recese ve stylu 70. let je tedy spíše realisticky iluzí.

Je dobré tedy sledovat inflační očekávání a s tím spojený vývoj výnosů do splatnosti vládních dluhopisů, zda mají tendenci narůstat, což by mohlo pozastavit Fed v cyklu snižování Fed funds sazby. Ani iflační očekávání ani výnosy vládních dluhopisů se od útoku na Írán doposud výrazně nezměnily. S ohledem na v signifikantní a přesné zásahy Izraele a USA se lze domnívat, že konflikt nebude mít dlouhého trvání. Nicméně to je však otázka spíše pro vojenské experty. Už to, že se jedná o volební rok pro americký Kongres a voliči rozhodně nebudou tolerovat rostoucí ceny benzínu moc dlouho.

Závěrem se pojďme podívat na cenové trajektorie populárních instrumentů na aktivní kontrakt micro WTI ropy a její spreadové a korelační poměry s kontraktem pro závěr 2026 na burze v Chicagu od konce 2024 (Tradestation, denní data):

 

Upozornění:  Nejedná se o investiční doporučení, článek má jen a pouze vzdělávací charakter. Obchodování instrumentů ať již burzovních nebo mimoburzovních s sebou nese potenciální velké riziko, nejen výnos a není vhodné pro každého.  Rozhodnutí obchodovat je odpovědností každého jednotlivce a jedině on/ ona sám(a) nese za svá rozhodnutí plnou odpovědnost. Nikdy se nepouštějte do obchodů, jejichž podstatě plně nerozumíte. Minulé výnosy nejsou garancí výnosů budoucích.