Martin ekonom/ quant/ travel

S ohledem na geopolitické konflikty a omezení v logistice ropy by de dala očekávat cena ropy spíše kolem 100 USD za barel a výše. Stejn ě tak usilování o super rychlý přechod na zelené ekonomiky a předání otěží v ovlivňování ceny kartelu OPEC + vše naznačoval scénář vyšších cen černého zlata. Nicméně, globální energetická bilance se zdá v rovnováze: A tak na počátku příštího měsice OPEC+ nam ísto původně plánovaného omezení škrtů produkce přistoupí zřejmě k jejich prodložení. Odhadovaný růst poptávky kartelem ve 3. kvartále 2,8 mili ónů barelů za den (mbd) bude pravděpopovně jen kolem 1 mbd. Celkov é škrrty tak představují dnes kolem 5,7% sětové denní poptávky. To však dokáží vykompenzovat naopak země mimo OPEC a zvláště pak rekordní produkce v USA přes 13 mil ónů barelů za den, což samo (r ůst těžby v USA) kompenzuje zhruba třetinu škrtů produkce OPEC +: Z hlediska popt távky má vliv také do značné míry efektivita vozového parku, která dle americké envirom...

Jak jsem zmínil minule, americká centrálná banka Fed, dle mého názoru bude nakonec snižovat sazbu více než trh nyní očekává, zejména s ohledem na exponenciálně rostoucí dluhovou službu (splácení úroků) federálního vládního dluhu. Taktéž nutnosti tento dluh pokud možno odinflovat, tudíž inflační cíl posunout spíše výše k 3% (za použití metodiky např. jako v eurozóně se sejně pohybuje americká inflace již kolem 2%). Dále díky brzkému konci fixace extra nízkých sazeb let minulých dluhu u malých firem a investorů v sektoru komerčních nemovistostí. Dalším výrazným faktorem je a bude posilování dolaru. Historicky je vývoj USD k hlavním měnám (US dolar index) od 70. let: Poslední uptrend započal pár let po Globální finanční krizi v roce 2011, kdy do dneška zhodnotil přes 40 %. Mezi hlavní příčiny patří nárůst globálních úspor, růst poptávky po amerických aktivech (kapitálové trhy USA převyšují ostatní trhy velikostí a hloubkou minimálně sedminásobně) a relativně utaženější monet...

Koncem týdne vyšla v USA statistika defllátoru osobní spotřeby (PCED) , jakožto jedné z variant míry inflace, a sezónně očištěné roční míra byla za 1. kvartál tohoto roku 3,4%. To je skok z 1, 8 % z konce minul ého roku. To vyděsilo trhy a klesaly jak akcie tak dluhopisy. Na druhé straně jádrový  PCED na meziroční bázi pokračuje v sestupné trjektorii a je 2,9%. První odhad HDP za 1. kvart ál (roční míra mezikvartálně) vyšel mnohem méně na 1,6% než se čekalo. Zde jsou viníkem, zdá se, hlavně slabší invstice do zásob a  silnější importy dané silným dolarem.  Na druhé straně meziročně se pohybuje růst reálného produktu kolem 3%. Tud íž vždy jde o úhel pohledu a interpretaci statistik a hlavně o trend delší řady než jednotlivé bodové odhady, jež jsou volatilní a které se navíc budou dále opravovat. U infllace, jak jsem psal dříve, se jedná o započítávání zpožděných čísel do indexu inflace, jako nájemné nebo zdravotní a auto pojistky. Tak či onak, média a někteř...