Martin ekonom/ quant/ travel

Selhání SVB a Signature bank zde v USA se jeví jako izolované případy, nicméně poukazují na již značně monetárně restriktivní podmínky a z toho plynoucí potenciální negativní důsledky. A tak, jak jsem naznačil odhad minule, zvýšila centrální banka (Fed) Fed funds sazbu jen on 0,25 procentn ích bodů do pásma 4,75 a ž 5% . Následné vyjádření  guvernéra vyznělo spíše jako holubiččí s necháním si opce pro ještě jedno zvýšení za pár měsíců. Nicméně, domnívám se, že se jednalo o finální zvýšení a sazba bude již udržována na stávající úrovni nějakou dobu, případně dokonce snížena do konce roku. Akciové trhy reagovaly spíše již na nesrovnalosti ve vyjádření ministrině financí Janet Yellen ohledně záruky plošné výplaty vkladů a růstu ceny credit default swapů Deutsche Bank. Na trhu vládních dluhopisů je patrný obrat trendu negativního spreadu výnosů do splatnosti mezi 10-ti let ými a 2-letými bondy (historicky nejvíce negativní za desítky let): I kdy ž se výše uvedené izolov...

Zatímco v prvním měsíci roku americký akciový index S &P500 zhodnotil o v íce jak 6%, tak jak se bl íží konce 1. kvartálu jsme blízko 0 (0.5% YTD, 2% Total return). Technicky se pohy bujeme v pásmu mezi klíčovými klouzavými průměry a dvěmi směrodatnými odchylkami od nich (viz.graficky denní data pro populární mini S &P 500 ES na chicagské burze): Přestože inflační očekávání jsou klesající, jak jsem uváděl minule, a centrální bankou (Fed) preferovaný Core PCE graduálně v sestupném trendu, tak přicházející volatilní data z trhu práce mění rétoriku členů bankovního výboru a analytiků / m édií na téměř každodenní bázi. Před pár dny bylo na burze v Chicagu dle fed funds kontraktů očekání zvýšení klíčové fed funds sazby v tomto měsíci o 0,25 procentn ích bodů, nyní je to z více jak 60% o 0,5 procentn ích bodů. Což se domnívám bude spíše 0,25 v re álu v souvislosti se situací s SVB bankou viz. níže. Je dosavadni postupné snižování te...

Poslední makro data z USA ukázaly na přetrvávající vyšší inflaci, ale také odolnou ekonomiku, která je schoopná ustát vyšší úrokové sazby. Ačkoliv index spotřebitelských cen zůstává na roční bázi více ja 3x vy šší než centrální bankou (Fed) cílované úrovni, tak trend je postupně klesající a nominální CPI je 6,4% a j ádrová CPI na 5,6% (oproti 9,1 resp. 6,6% minul ý rok) . Maloobchodní prodeje se v prvním měsíci tohoto roku zvýšily o 3%, nejv íce od jara 2021, co ž je klíčové v ekonomice, kde růst tvoří ze 70% soukrom á spotřeba. Koncem týdne vyšly rovněž vyšší než očekávané čísla o indexu cen výrobců PPI, ale i tak klesající roční míra změny sedmý měsíc v řadě na 6% (oproti o čekávání 5,4%). V ývoj PPI za posledních 5 let: To stimulovalo, jak u ž bývá v poslední době zvykem vystoupení představitelů Fedu. Konkrétně Lorrety Mester a Jima Bullarda, že by byli pro vyšší zvýšení klíčové sazby, i když nejsou hlasujícími v FOMC výboru banky  tento rok. To poslalo ...

I přes zvýšení klíčových sazeb centrálními bankami tento týden (Fed, BOE, ECB) akciové trhy reagovaly růstem a výnosy dluhopisů do splatnosti poklesem. Fed zvýšil svou sazbu o 0.25 procentních bodů do intervalu 4,5 – 4,75% . Tak jak jsem minule zmínil, klesající inflační očekávání od jedno až víceletých dostává monetární politiku do restriktivního teritoria. Stejně tak bankou preferovaná míra jádrové inflace Core PCE, která se meziročně snížila na 4,4% je nyn í již pod Fed funds sazbou: Trhy tedy očekávají, že koncem roku bude, při graduálně obchlazující se ekonomice banka nucena reagovat naopak snižováním sazby nebo minimálně již sazbu dále nezvyšovat, což je dle rozložení pravděpodobnosti v tuto chvíli hlavní scénář na chicagské burze: https://www.cmegroup.com/markets/interest-rates/cme-fedwatch-tool.html Trochu „studenou sprchou“ byl report o mnohem více než očekávaném růstu nových pracovních pozic a poklesu míry nezaměstnanosti v USA na 3,4%, nejni žší míra od 1969! Cílem...