Klíčové zasedání G20

V roce 2008 bylo zasedání G20 důležité pro dostání se z finanční krize a bylo úspěšné. Nyní se budou v Argentině během 2 dní (Leaders’ summit část) se zakončením 1. prosince diskutovat mimo jiné otázky mezinárodního obchodu (ale také změn klimatu, apod.). A to vytváří prostor pro vyjasnění stanovisek USA a Číny. Spojené státy tento rok uvalily na čínské vývozy tři kola cel na řádově 250 miliard USD hodnoty statků a Čína recipročně na 50 mld s plánem na dalších 60 mld USD. Sazbu 10% na 200 mld chce Donald J. Trump zvýšit na 25% od nového roku a dále možná také uvalit cla na všechny importované čínské statky. Ledaže dojde do té doby k dohodě. G20 tak představuje určitě  jistou šanci na zabránění progresu negativního vývoje v obchodní válce.

G20 je fórum 19 světových ekonomik a EU jež společně představují 85% globálního produktu a 75% mezinárodního obchodu. Ačkoliv optimismus ohledně  dohody byl nedávno potlačen na zasedání  Asijsko-Pacifické ekonomické spolupráce, kde byly patrné neshody mezi prezidentem Xi a vice-prezidentem Pencem, tak v Buenos Aires je za týden možné, že by mohlo dojít když ne k plné dohodě (odhady pravděpodobnosti kolem 10%), tak alespoň k nastolení nového dialogu vedoucího nakonec postupně k ukončení obchodní války později.  Dle ekonomického poradce Bílého domu Larry Kudlowa jsou pokračující rozhovory „na mnohem lepší úrovni“ než před pár týdny. Rovněž, dle posledních informací, se nemá rozhovorů na G20 účastnit „ultra jestřáb“ poradce Trumpa v otázkách mezinárodního obchodu Peter Navarro, což je jistý pozitivní signál.

G20 bude rovněž jednat o potenciální reformě Světové obchodní organizace (WTO), jakožto globálního arbitra v mezinárodním obchodě. EU je obecně pro pro změny, které by zajistily lepší fungování s ohledem na současné problémy globálního obchodu. Avšak, jak častokrát naznačil Trump, USA jsou dokonce skeptické k schopnosti WTO dále řešit mezinárodní obchodní neshody.

WTO vznikla v 1995 jako následovník General Agreement on Tariffs and Trade, jež působila od 1947. Fundace ročního rozpočtu organizace je zajišťována dle podílu jednotlivých zemí na globálním obchodě a největšími plátci jsou EU (33,6%), USA (11,4%) a Čína (9,8%). Narozdíl však od MMF je hlasování u WTO dosáhováno konsesem 164 členských zemí a ten je při současných rozporech v mezinárodním obchodě často těžké dosáhnout. Pohlédněme na počty rozporů a hlavní země jako „žalující a žalovaní“ od roku 1995:

Od finanční krize v roce 2008 se počet sporů začal opětovně zvyšovat zejména v oblastech zemědělských dotací, práv duševního vlastnictví a oblasti e-commerce. Řešení se stávají pomalejší a tak existují tlaky na „lepší řešení“ dle bilaterálních dohod, či regionálních dohod volného obchodu. Nicméně, oslabení pozice WTO by zřejmě vedlo k vytvoření více obchodních bloků, které by byly tak či onak diktovány největšími/ nejsilnějšími ekonomikami a menší ekonomiky by ztratily svou sílu, jež jim dává stávající multiraterální řešení ve formě WTO.

Bude tedy důležité sledovat, jaké výsledky nadcházející zasedání G20 přinese.

Na trzích bude  zase zajímavé sledovat následné pohyby cen aktiv. Jedním z nich je zajisté například komodita sóji, jejíž cena zaznamenala od počátku obchodní války výrazný downtrend.

Závěrem se pojďmě podívat na cenový vývoj kontraktůna sóju u aktivního kontraku a dále u kontraktu pro  květen 2019 a jejich komoditní spread na burze v Chicagu za posledních zhruba 12 měsíců (SOL Trader, denní data):

Upozornění:  Nejedná se o investiční doporučení, článek má jen a pouze vzdělávací charakter. Obchodování instrumentů ať již burzovních nebo mimoburzovních s sebou nese potenciální velké riziko, nejen výnos a není vhodné pro každého.  Rozhodnutí obchodovat je odpovědností každého jednotlivce a jedině on/ ona sám(a) nese za svá rozhodnutí plnou odpovědnost. Nikdy se nepouštějte do obchodů, jejichž podstatě plně nerozumíte. Minulé výnosy nejsou garancí výnosů budoucích.