Martin ekonom/ quant/ travel

Ačkoliv z hlediska valuace s jeví jako jednoznačně nejatraktivnější aktivum komodity, což jsem nastínil již v předchozích příspěvcích: https://martinekonom.blogspot.com/2021/03/komoditni-supercyklus.html , které je ideálně nejlepší obchodovat trendově long- short (což proberu více někdy příště), tak, dle mého názoru, se nacházíme v tak zvaném „sweet spot“ ekonomické fáze, minimálně krátkodobě až střednědobě. Ti co studovali ekonomii jistě přišli do styku s Mundell-Flemingův modelem a znají následky souběžné fiskální a montární expanze, což je v podstatě situace dnes. Pamatuji, jak v rozhovorech v americkém Kongresu tehdejší guvernér centrální banky Ben S. Bernankeho žádal legislativce o umožnění rozsáhljší fiskální expanze pro skučné naplnění potenciálu ekonomického růstu. Dnes máme v USA rozsáhlé fiskální balíčky a stále volnou montární politiku. To slouží jako naprosto silné palivo i pro pokračování růstového trendu akcií. Opětovný pokle...

Jistě že ano, ale ve světle stávajcí politiky americké administrativy ne příliš nakloněné směrem k průmyslu fosilních paliv to není tak jednoduché. A tak jak jsm již zmínil v minulých článcích: https://martinekonom.blogspot.com/2021/06/cena-ropy-se-blizi-k-80-usd.html?spref=tw administrativa efektivně předává otěže zpět do rukou kartelu OPECu  + minimálne krátkodobě až střednědobě a to jistě hraje pro vyšší ceny. Jak jsme mohli být svědky před pár dny státy kartelu nebudou mít cestu k nalezení dohody o zvyšování produkce jednoduchou. Hlavní producenti jako Saudská Arábie, i když náklady na těžbu se u ní pohybují velmi nízko, tak stále 80 USD za barel je pova žováno za „bod zlomu“ k vybalancování účetních knih ekonomiky. A tak doposud zůstává produkce kartelu na hodnotách kolem 25 miliónů barelů za den (mbd), kdežto potenciální kapacita je, pokud potřeba, spíše na 35 mbd. Rusko produkuje 10,75 mbd a odhad inkrement ální kapacity je dodatečných 950 ti síc bd. I...

I přes obavy, že americká centrální banka Fed bude pozadu při boji s rostoucí cenovou hladinou nebo že přistoupí k redukci nákupů aktiv již tento rok jak jsem psal minule: https://martinekonom.blogspot.com/2021/05/potencialni-redukce-nakupu-aktiv-fedem.html?spref=tw tak akciový trh pokračuje výše. Ostatně výnos do splatnosti 10-ti let ého amerického vládního dluhopisu je stále pod 2% (1,52%, op ět se snižoval od dubna) a bezesporu má kam růst, stejně tak klíčová sazba banky Fed funds kolem nuly, aby se dostaly na průměrné historické hodnoty. Jistě pokud by se sazby dostaly nakonec na průměrné historické hodnoty pak by se dalo říci, že stávající valuace trhu na základě ceny indexu jako S &P 500 a zisk ů na akcii firem v indexu by mohla být bublinou, pohlédněme na historický vývoj P /E poměru od konce 20. let minulého století: Z tohoto pohledu firmy jistě budou časem muset ukázat zisky k ospravedlnění stávající valuace (i kdy ž kompozice indexu je dnes výra...

S postupn ým otevíráním ekonomik a se silnější poptávkou se cena ropy šplhá postupně výše. Jak jsem vícekrát zmínil na počátku roku i dříve, toto je obvyklý fakt související se zpožděním na nabídkové straně. Reakce ropného průmyslu není okamžitá a zpravidla se čeká na vyšší ceny pro restart vrtů po období útlumu. Avšak je tu také faktor relativně levných komodit agregátně o kterém jsem psal zde: https://martinekonom.blogspot.com/2021/03/komoditni-supercyklus.html Navíc pak navigace stávající americké administrativy k „zelenější“ ekonomice a směrování prostředků tímto směrem versus průmyslu fosilních paliv, v podstatě efektivně předává otěže zpět do rukou kartelu OPECu + minim álne krátkodobě až střednědobě a to jistě hraje pro vyšší ceny. K p řevisu gobální lnabídky by mohlo dle americké vládní agentury EIA dojít v r. 2022: A však, to je otázkou a bude jistě záviset na stavu břidličného průmyslu, který po období podinvestovaní a dluhů prochází fází konsolidace. ...

Minule jsem zmínil v sérii článků vliv makro faktorů jako inflace, růst ekonomiky či výše vládního zadlužení a úroků na vývoj trhu rizikových aktiv jako jsou akcie. Jako podstatný důležitý bod je v médiích často zmiňován růst výnosů do splatnosti alias úroků a tudíž zvýšení diskontního faktoru, který pak redukuje současnou hodnotu budoucích odhadovaných zisků firem a tudíž by měl tlačit na jejich cenu níže. Jak jsem uvedl v jednom příspěku: https://martinekonom.blogspot.com/2021/03/rust-uroku-akcie.html?spref=tw   teoreticky možná, prakticky ne tak docela a často spíše naopak. V této souvislosti dalším makro faktorem je možná problematická redukce nákupů aktiv centrálními bankami (vládní, municipální, ale i korporátní dluhopisy, hypoteční bondy, atd.), kterou trh očekává možná už i koncem tohoto roku a její vliv na poklesy cen těchto aktiv a tudíž růstu výnosu do splatnosti / r ůst úroků. Ostatně bilance centrálních bank jsou na rekordních úrovních: Vezmeme-li...

Jak jsem zmínil v článku na konci předešlého kvartálu, jsme na počátcích dlouhodobého stíhání komodit akciovým indexům: https://martinekonom.blogspot.com/2021/03/komoditni-supercyklus.html Zatímco akciové trhy, se svou bohatou valuací (nikoliv agregátně ještě bublinou) představují odhady zisků firem do budoucna, tak komodity reflektují reálnou ekonomiku v daný moment a při masívních monetárních a fiskálních stimulech se bude jistě růst produktu zvyšovat, i přes možném přestřelování v růstu cenové hladiny, kde ostatně komodity fungují jako výborné zajištění. Od doby výše zmíněného článku jsme mohli být svědkem silnějšího zhodnocení, zejména pak v sektoru obilovin. Avšak agregátně je poměr S &P 500 indexu k Bloomberg komoditn í mu indexu stale na historiccky rekordních úrovních: V posledním reportu amerického ministerstva zemědělství se úřad snažil uklidnit akcelerující trhy obilovin a odhaduje pro marketingovou sezónu 2021-2022 začínající v září u kukuřice větší ...

Na nedávném meetingu Talking Hedge: “Investing in a Low Interest Rate Environment” jsme s kolegy hlasovali, kter é faktory budou do budoucna výzvou pro vývoj aktiv / strategi í do budoucna a krátký průzkum poukázal na jako jeden z faktorů očekávání rostoucích sazeb / výnosů do splatnosti, respektive pokles cen dluhopisů a potenciál snížení klasické hedging kapacity pomocí vládních dluhopisů. Podobně dle průzkumu finanční TV CNBC více ja 100 investičních manažerů: https://www.cnbc.com/2021/03/31/investors-see-higher-interest-rates-as-the-biggest-threat-to-stocks.html přesdstavují rostoucí sazby největšího strašáka. Zde bych se však neobával, že vyšší úroky jsou nebezpečné, jelikož historicky je-li nominální růst HDP vyšší než výnost 10-ti let ého vládního dluhopisu, pak obvykle nedochází k restriktivní politice a devastujícím korekcím trhů rizikových aktiv jako akcie. Navíc pak tak zvaná implicitní riziková prémie akciového trhu je stále nadprůměrná a akcie nejsou relativně agregát...