Fed zvýšil úrokovou sazbu, ohrozí to akcie?

Poprvé od 2023 americká centrální banka (Fed) zvýšila klíčovou Fed funds sazbu o 0,25 procentního bodu do pásma 3,75-4%. Dluhopisoví „správci pořádku“ (bond vigilantes) udělali již před tímto rozhodnutím banky dost práce rozprodejem amerických státních dluhopisů a tím zvýšení dlouhodobějších sazeb, například u 10-ti letého T-Notes výnos do splatnosti nad psychologickou hranici 5%. Důvodem bylo nejen přinucení banky projevit nezávislost v reálu na politických tlacích Bílého domu a dokázání, že  Fed bude dělat co říká a že hodlá skutečně splnit 2% inflační cíl. Jako nominální tak jádrová PCE inflace se od pandemické krize pohybuje nad cílem banky a má v posledních měsících i rostoucí charakter:

Realitou je, že úrokové sazby nejsou historicky relativně nijak vysoko, zejména s ohledem na silný růst HDP (odhad 5,2% za 3. kvartál 2026 dle Atlanta Fed modelu) dáno především neutuchající soukromou spotřebou a firemními AI investicemi. Historicky od 60. let je vidno, že dlouhodobější sazby, které mají podtatný vliv na akcie a v ekonomice (benchmark pro stanovení sazeb u hypoték, úvěrů, apod.) nejsou relativně nijak vysoko, podobně jako Fed funds sazba. 10-ti letý výnost T-Notes:

Jak jsem psal již v předešlých příspěvcích: „Rostoucí dlouhodobé sazby (rostoucí náklady na financování dluhu a rostoucí diskontní faktor pro stanovení současné hodnoty budoucích zisků) mohou být akciovým trhem tolerovány, pakliže je ekonomický růst silný a stejně tak zisky firem.” To je naštěstí stávající případ. Koncem 90. let americká ekonomika rostla 3,8% v 1996 z 2,7% v 1995. Na jaře 1997 tehdy Fed za guvernéra Alana Greenspana zvýšil sazbu podobně jako nyní o 25 bazických bodů na tehdejších 5,5%. Poptávka v ekonomice byla silná a banka měla obavu, že může roztočit inflační spirálu. Alan Greenspan argumentoval růstem produktivity (2,7%) a měl pravdu, další zvyšování sazby nebylo zapotřebí, inflace se nezvyšovala jak předpovídaly původní modely. Stejně tak argumentuje stávající guvernér Kevin Warsh, kdy produktivita roste podobně (2,5%). Nynější zvýšení Fed funds sazby neotevře plně Hormuzský průplav, nicméně může posloužit k omezení sekundárních vlivů vysoké ceny ropy na rozšiřování inflace v ekonomice cestou tlaků na snížení poptávky. Reálná Fed funds sazba (po odečtení inflace) byla v koncem 90. let 3%, dnes 0,18%, ne tak restriktivní jako tehdy. Dnešní AI je vetší a podstatnější než tehdejší technologická revoluce. Více restriktivní monetární politika nezastavila růst tehdy a určitě relativně méně restriktivní dnes neovlivní silný růst ekonomiky a tím zisků firem a akcií dnes.

Září a říjen bývají historicky nejvolitalnějšími měsíci na akciových trzích, zvláště pak v letech voleb do Kongresu (Midterms) jako nyní. Od 1990, kdykoliv byl výnos do splatnosti u 10-ti letého vládního dluhopisu pak průměrně zhodnocení S&P 500 akciového indexu činilo během následujícíh 12 měsíců přes 11%. To je druhé nejvyšíí po intervalu výnosu dluhopisu do 2%, kde by se to dalo intuitivně předpokládat:

                

Pakliže bude Fed pokračovat v dalších několika zvýšeních Fed funds sazby, jak trh v tuto chvíli očekává, pak není možné předpokládat silný růst indexu daný expanzí valuačního poměru P/E (emocionální faktor). Nicméně růst zisků firem (fundamentální faktor) by mělo dále zhodnocování cen akcií podporovat.

Forward valuace P/E je u S&P 500 18,8. Průměr po finanční krizi 2008 byl 21,6. Koncem 90. let klíčová Fed funds sazba byla vyšší než nyní 5,2% (dnes 3,75 – 4%) a forward P/E bylo v průměru 25. Tak či onak je dobré být vždy a v každém okamžiku diverzifikován do nekorelovaných aktiv-trhů a strategií (long/short).

Závěrem se pojďme podívat na vývoj polulárních index kontraktů na micro S&P 500 (MES) a 10-ti letý výnos amerického vládního dluhopisu (10Y) jejich spreadové a korelační poměry na burzách v Chicagu od  poloviny 2023 (Tradestation, denní data): 

Upozornění:  Nejedná se o investiční doporučení, článek má jen a pouze vzdělávací charakter. Obchodování instrumentů ať již burzovních nebo mimoburzovních s sebou nese potenciální velké riziko, nejen výnos a není vhodné pro každého.  Rozhodnutí obchodovat je odpovědností každého jednotlivce a jedině on/ ona sám(a) nese za svá rozhodnutí plnou odpovědnost. Nikdy se nepouštějte do obchodů, jejichž podstatě plně nerozumíte. Minulé výnosy nejsou garancí výnosů budoucích.