Martin ekonom/ quant/ travel

Poslední makro data z USA ukázaly na přetrvávající vyšší inflaci, ale také odolnou ekonomiku, která je schoopná ustát vyšší úrokové sazby. Ačkoliv index spotřebitelských cen zůstává na roční bázi více ja 3x vy šší než centrální bankou (Fed) cílované úrovni, tak trend je postupně klesající a nominální CPI je 6,4% a j ádrová CPI na 5,6% (oproti 9,1 resp. 6,6% minul ý rok) . Maloobchodní prodeje se v prvním měsíci tohoto roku zvýšily o 3%, nejv íce od jara 2021, co ž je klíčové v ekonomice, kde růst tvoří ze 70% soukrom á spotřeba. Koncem týdne vyšly rovněž vyšší než očekávané čísla o indexu cen výrobců PPI, ale i tak klesající roční míra změny sedmý měsíc v řadě na 6% (oproti o čekávání 5,4%). V ývoj PPI za posledních 5 let: To stimulovalo, jak u ž bývá v poslední době zvykem vystoupení představitelů Fedu. Konkrétně Lorrety Mester a Jima Bullarda, že by byli pro vyšší zvýšení klíčové sazby, i když nejsou hlasujícími v FOMC výboru banky  tento rok. To poslalo ...

I přes zvýšení klíčových sazeb centrálními bankami tento týden (Fed, BOE, ECB) akciové trhy reagovaly růstem a výnosy dluhopisů do splatnosti poklesem. Fed zvýšil svou sazbu o 0.25 procentních bodů do intervalu 4,5 – 4,75% . Tak jak jsem minule zmínil, klesající inflační očekávání od jedno až víceletých dostává monetární politiku do restriktivního teritoria. Stejně tak bankou preferovaná míra jádrové inflace Core PCE, která se meziročně snížila na 4,4% je nyn í již pod Fed funds sazbou: Trhy tedy očekávají, že koncem roku bude, při graduálně obchlazující se ekonomice banka nucena reagovat naopak snižováním sazby nebo minimálně již sazbu dále nezvyšovat, což je dle rozložení pravděpodobnosti v tuto chvíli hlavní scénář na chicagské burze: https://www.cmegroup.com/markets/interest-rates/cme-fedwatch-tool.html Trochu „studenou sprchou“ byl report o mnohem více než očekávaném růstu nových pracovních pozic a poklesu míry nezaměstnanosti v USA na 3,4%, nejni žší míra od 1969! Cílem...

  Cena mědi minulý rok prudce oslabobovala. Není se co divit, jelikož kov je považován za jeden z hlavních ekonomických indikátorů budoucího vývoje ekonomiky. Působícími faktory byly předpovědi recesí, silné utahovaání monetárních politik mnoha centrálních bank ve světě, energetická krize akcelerovaná vílečným konfliktem a vysoká omezení 0-Covid politiky v  Číně. Jistě tyto faktory mají stále svojí váhu i tento rok, nicméně zvláště uvolňování restrikcí v Číně je výrazným stimulem pro postupný restart uptrendu červeného kovu. Čínská ekonomiky namísto predikcí o poklesu produktu ve 4. kvartále 2022 zaznamenala dobrou nulu (mezikvart álně ) a za minul ý rok rostla 2,9%. Data o aktivit ě v Číně (zvýšení dopravy ve městech, fyzické návraty do práce po nemocích, atd. ) poukazuj í na potenciál růstu produktu k 5% v 2023. Jist ě 180 stup ńový obrat v super striktní Covid politice povede k výrazným infekcím, nicméně pohledem na předchozí zkušenost například z...

Zat ímco 2022 byl rokem odhad ů, jaké následky prudkého zvyšování sazeb americkou centrální bankou (Fed) přinesou v busoucnu, tak tento rok by se tyto měly začít projevovat a nejistota snižovat. To je velmi důležité, jelikož investoři nemají rádi nejistotu, což zvyšuje volatilitu (často navíc bez stabilních trendů). Jak jsem uváděl minule, je pravděpodobné, že Fed již dělá dalším utahováním více škody než užitku, jelikož Fed funds sazba je v intervalu 4,25 – 4,5% a infla ční očekávaní do budoucna 2,3 – 5,2%: Vezmeme-li 3-5 let é očekávání inflace, tak je moentárná politika dostatečně restriktivní. Bohužel, stejně jako byl Fed pomalý v omezení expanzivní politiky, tak podobně se děje   v redukci té restriktivní. Banka operuje s premisou, že jedinou cestou pro likvidaci nadměrné inflace je vyvolání recese (ostatně jako bylo vždy v minulosti, ať již chybně či nikoliv). Nicméně, bez pochopení stávajícího komplexnějšího prostředí popandemického vývoje, fi...

Tak  máme poslední měsíc v roce a výnos akciového trhu v něm negativní. I když obvykle bývá závěr roku sezónně silný. Často se hovoří o tomto efektu jako růstu akciového trhu v prosinci. Což není správná verze. Santa Claus fenomén byl poprvé definován Yalem Hirschem v roce 1972 v publikaci Stock Trader’s Almanac a jedná se o pohyb během posledních 5 trading dní v prosinci a nádledných 2 dní v lednu. Tento fenomén, který má tedy přicházet poslední dny v roce plus první dny v lednu, podle Hirsche historicky od roku 1950 přináší v průměru 1,5% během tohoto intervalu 7 trading dní. (Minulé výnosy nejsou garancí výnosů budoucích!). S tím, že výsledné skóre během této periody pak má definovat další vývoj v nadcházejícím roce. Čím je to dáno? Existuje mnoho teorií, jako uplatnění bonusů na Wall Streetu na konci roku, nakupování vítězných akcií fondy, aby skladba portfolio vypadala “podle poslední mó...